Jak Božena Němcová ke jménu přišla? Inspirací jí byla slavná pověst
Inspirací k uměleckému jménu pro Němcovou byla údajně pověst Oldřich a Božena. Příběh poprvé uvádí ve své kronice Kosmas, dále se objevuje také v Dalimilově kronice a podrobně se k němu vrací Václav Hájek z Libočan, který jako první lokalizoval místo, kde se ona pověst mohla odehrát, tedy vesnici Peruc na Žatecku. O tom, že se jedná o příběh inspirativní a romantický, není pochyb.
Příběh o Boženě
Neinspiroval jen Boženu Němcovou, ale třeba i malíře Františka Ženíška (autora první opony Národního divadla, která shořela roku 1881), který namaloval svůj slavný obraz Oldřich a Božena.
František Škroup v roce 1828 napsal historickou operu o třech dějstvích Oldřich a Božena, kdy libreto k tomuto dílu přepracoval J. K Tyl. O čem tento příběh tedy je?
Kníže Oldřich lovil v lesích, když se mu pronásledovaný jelen ztratil z dohledu. Po chvíli kníže spatřil krásnou, prostou Boženu, kterak pere prádlo u studánky. Očarován krásou dívky nezahálel a nabídl jí manželství. Božena mu byla dobrou ženou. Páni kolem Oldřicha kritizovali neurozenost jeho choti, na to však kníže odpověděl moudře: “Raději chci s českou venkovankou se smát než dceru krále cizinku za ženu mít.“ Krásná a pevná slova pokračovala: „Cizinka cizí čeleď bude mít a bude učit německy děti mé, a proto bude jazyka trhlina a hned zemi jistá zkáza.“
U studánky, kde se tyto historicky doložené postavy údajně potkaly, na jejich počest vznikla vesnice Peruc a u nedalekého potoka byl údajně vysazen Oldřichův dub. Z tohoto svazku se později narodil kníže Břetislav I.
Možná si Božena Němcová připadala jako prostá venkovská dívka a toužila po svém knížeti, její romantická duše a krásné texty by s tímto korespondovaly. Anebo si Božena vzala tento pseudonym proto, že díky svazku Oldřicha a Boženy se mohla zachovat krása českého jazyka.