Jak vzniká sníh a sněhové vločky? Stačí mírná zima a trocha prachu
Často převládá názor, že čím větší zima, tím víc sněhu. To ale není tak úplně pravda. Nejvíce vloček padá, tedy sněží, při teplotách vzduchu kolem 0 °C a s klesající teplotou tvorba vloček ubývá. Zajímavé ale je, že opět narůstá při teplotách -15 °C.
Teplota pak ovlivňuje rozměr vloček. „Vločky mohou dosahovat až 15 mm, většinou se však setkáváme s charakteristickou velikostí 2 až 5 mm. Sněhová vločka může být tvořena až z několika desítek ledových krystalků a tento počet roste s velikostí vločky,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová
Jak vzniká sníh
Pro vznik sněhové vločky je zásadní vlhkost vzduchu a částečka prachu. Aby vločka dosáhla velikosti, jakou vidíme při sněžení, musí nejprve pořádně „narůst“. „K tomu dojde spojováním jednotlivých ledových krystalků. První spojování je ještě v samotném oblaku. V něm jsou krystalky v neustálém pohybu, při kterém do sebe narážejí a shlukují se. Tím narůstají jednotlivá ramena vločky,“ říká Dagmar Honsová.
Podmínky, za kterých vločka slétá k zemi, ovlivňují nejen velikost, ale i její tvar. Sušší vzduch podporuje vznik plochých tvarů, vyšší vlhkost je zase tím, do vločce dodá objem a vykreslí na ní vzory podobné krajce. Sníh pak vzniká nahromaděním vloček, které při pádu na zem lehce roztají, a tak se napojí na sebe.
Druhy sněhu
- Prašan
- Plstnatý neboli zlomkový sníh
- Okrouhlozrnitý sníh
- Hranatozrnitý sníh
- Firn
- Jednoduchý hvězdicovitý – sektorový – teploty od -4 do -7 °C
- Hvězdicové výrůstky Složené hvězdičkové výrůstky – Sloupečky – teploty -7 až -12 °C
- Jehličky Sloupečky s víčkem Dvojité plošky – teploty buď 0 °C nebo nebo -12 až -15 °C
- Plošky a hvězdy – trojúhelníkovité – dvanáctisměrné, růžicové, s výrůstky, lemované – teploty 0 °C
Čerstvě napadaný, nadýchaný sníh působí jako prachová peřina. Sněhové vločky se do sebe totiž ještě dostatečně nezaklínily. Nedá se z něj ale udělat sněhová koule ani postavit sněhulák. Ocení ho ale lyžaři a snowboardisté Vlivem povětrnostních podmínek se z něj stává další varianta sněhu, tzv. sníh plstnatý.
Sněhové vločky se časem začnou lámat a zapadat do sebe. Sníh je tužší a soudržnější. Tento druh sněhu je základem deskových lavin.
V moment, kdy se sněhová zrna zaoblí a propojí, má sníh podobu malých kuliček. Ještě lépe drží pohromadě. Není ale už lesklý a zářivý, ale zmatní.
Zaoblené tvary se působením mrazu a teplotních změn mění v ostrá hranatá ledová zrna. Často ho najdeme na severních svazích. Tento druh sněhu je nebezpečný a způsobuje laviny
Firn je něco mezi sněhem a ledem. Vzniká vystavováním krystalů vyšším teplotám, takže se s ním často můžeme setkat na jaře při oblevě, kdy následně znovu mrzne. Vzniká tak velmi tuhý vlhký sníh.
Krásné tvary sněhových vloček