Jak vzniká sníh a sněhové vločky? Stačí mírná zima a trocha prachu
Často převládá názor, že čím větší zima, tím víc sněhu. To ale není tak úplně pravda. Nejvíce vloček padá, tedy sněží, při teplotách vzduchu kolem 0 °C a s klesající teplotou tvorba vloček ubývá. Zajímavé ale je, že opět narůstá při teplotách -15 °C.
Teplota pak ovlivňuje rozměr vloček. „Vločky mohou dosahovat až 15 mm, většinou se však setkáváme s charakteristickou velikostí 2 až 5 mm. Sněhová vločka může být tvořena až z několika desítek ledových krystalků a tento počet roste s velikostí vločky,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová
Jak vzniká sníh
Pro vznik sněhové vločky je zásadní vlhkost vzduchu a částečka prachu. Aby vločka dosáhla velikosti, jakou vidíme při sněžení, musí nejprve pořádně „narůst“. „K tomu dojde spojováním jednotlivých ledových krystalků. První spojování je ještě v samotném oblaku. V něm jsou krystalky v neustálém pohybu, při kterém do sebe narážejí a shlukují se. Tím narůstají jednotlivá ramena vločky,“ říká Dagmar Honsová.
Podmínky, za kterých vločka slétá k zemi, ovlivňují nejen velikost, ale i její tvar. Sušší vzduch podporuje vznik plochých tvarů, vyšší vlhkost je zase tím, do vločce dodá objem a vykreslí na ní vzory podobné krajce. Sníh pak vzniká nahromaděním vloček, které při pádu na zem lehce roztají, a tak se napojí na sebe.
Druhy sněhu
- Prašan
- Plstnatý neboli zlomkový sníh
- Okrouhlozrnitý sníh
- Hranatozrnitý sníh
- Firn
- Jednoduchý hvězdicovitý – sektorový – teploty od -4 do -7 °C
- Hvězdicové výrůstky Složené hvězdičkové výrůstky – Sloupečky – teploty -7 až -12 °C
- Jehličky Sloupečky s víčkem Dvojité plošky – teploty buď 0 °C nebo nebo -12 až -15 °C
- Plošky a hvězdy – trojúhelníkovité – dvanáctisměrné, růžicové, s výrůstky, lemované – teploty 0 °C
Čerstvě napadaný, nadýchaný sníh působí jako prachová peřina. Sněhové vločky se do sebe totiž ještě dostatečně nezaklínily. Nedá se z něj ale udělat sněhová koule ani postavit sněhulák. Ocení ho ale lyžaři a snowboardisté Vlivem povětrnostních podmínek se z něj stává další varianta sněhu, tzv. sníh plstnatý.
Sněhové vločky se časem začnou lámat a zapadat do sebe. Sníh je tužší a soudržnější. Tento druh sněhu je základem deskových lavin.
V moment, kdy se sněhová zrna zaoblí a propojí, má sníh podobu malých kuliček. Ještě lépe drží pohromadě. Není ale už lesklý a zářivý, ale zmatní.
Zaoblené tvary se působením mrazu a teplotních změn mění v ostrá hranatá ledová zrna. Často ho najdeme na severních svazích. Tento druh sněhu je nebezpečný a způsobuje laviny
Firn je něco mezi sněhem a ledem. Vzniká vystavováním krystalů vyšším teplotám, takže se s ním často můžeme setkat na jaře při oblevě, kdy následně znovu mrzne. Vzniká tak velmi tuhý vlhký sníh.
Krásné tvary sněhových vloček
Romana ze Survivoru zdrtila krutá zrada kamarádů. Prozradil, komu nemůže odpustit a jaké si nese následky
Související články

Česko sevřou arktické podmínky. Meteorologové varují před velkými mrazy i vánicemi

Do Česka míří sněhová kalamita: Pro 6 krajů platí výstraha, napadnout může půl metru

Česko sevřou ledovky a mrznoucí srážky. Následující týden spadne teplota pod bod mrazu

Česko svírá bestie z východu: Meteoroložka radí, jak se nejlépe chránit před krutým mrazem
