Jak vznikl pátek třináctého: Původ nešťastného dne sahá do dávné minulosti

Různá náboženství si původ pátku třináctého vysvětlují jinak. Reálný původ má tento nešťastný den ale v události, která se odehrála na počátku 14. století. Dnes je sice nemožné, aby se situace opakovala, i tak mají ale někteří lidé z tohoto data velký strach.

Psal se pátek 13. října 1307, když začal francouzský král Filip IV. Sličný pronásledovat a zatýkat templáře. Ti byli následně brutálně mučeni a smrt byla pro mnohé velkým osvobozením. Pro následovníky řádu, který byl tímto konáním panovníka doveden k zániku, je od té doby pátek třináctého ďábelským a nešťastným dnem.

Pro spoustu dnešních lidí je pátek třináctého jen pověrou, stejně jako například smůla, kterou přinese rozbité zrcadlo, přeběhnutí černé kočky přes cestu, šlápnutí na kanál nebo rozsypání soli. Respekt z tohoto data mají především věřící.

Pátek třináctého u křesťanů

Reálný základ pověry věřícím lidem nic moc neříká. Pro křesťany toto nešťastné datum souvisí s Velkým pátkem, během kterého byl ukřižován Ježíš Kristus, a s Poslední večeří, během které u stolu sedělo 13 osob. Mezi nimi i Jidáš, který Krista zradil.

Židé považovali toto číslo za nešťastné, protože se pod ním v abecedě skrývá písmeno M, kterým začíná slovo Mavet (v překladu smrt).

Úterý třináctého

Zatímco většina zemí zná pověru o pátku třináctého, v latinskoamerických zemích stejná pověra koluje o úterý třináctého. Pro tento den dokonce vzniklo přísloví En martes, ni te cases ni te embarques, v překladu V úterý se nikdo nemá ženit ani začínat cestu. A proč úterý? Za nešťastný den ho považovali již Řekové, protože právě v úterý padla Konstantinopol.

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek