Jaroslava Obermaierová: Dávám se do kupy, seriál Ulice mi přinesl nové kamarády
Díky své roli v Ulici v současné době patříte mezi stálice televizní obrazovky. Co pro vás seriál Ulice znamená?
Když to řeknu velmi krátce, tak de facto patnáct let života. Ale hlavně seriál, který si užívám... Víte, ráda pracuji, proto dělám to, co dělám, a snad mi to jde... (smích)
Jak váš život role Vilmy Nyklové ovlivnila?
Získala jsem nové kamarády a známé, myslím tím lidi, se kterými bych se třeba za jiných okolností nesetkala, třeba lidi z herecké branže... A často se mě už teď ptají lidé na osud Vilmy, příští týden už točím, a nebudu vám lhát, když řeknu, že se na plac těším.
Co je pro vás v seriálu v rámci natáčení vlastně nejhorší?
Počasí. To je opravdu pro mě něco, z čeho se mi dělají vrásky na čele. Když se třeba točí a je velká zima nebo velké horko, to mě rozčiluje... (usmívá se)
Jak to máte s improvizací?
S textem nemáme, myslím, nikdo problémy...
Myslím to tak, jestli často jdete mimo scénář...
To ne. Jako v každé práci se musíme držet zásad, takže se musíme držet i scénáře, ale na slovíčku nesejde.
Kdo z herců z Ulice je vám nejbližší?
Vašek Svoboda, který hraje mého syna Lumíra, mi je velmi blízký... Terezka Bebarová a další. Jsem s nimi ve velmi častém kontaktu, takže se práce prolíná částečně i životem.
Když odbočíme ze seriálu, jak aktuálně trávíte prázdniny?
Jsem na chatě, hlavně jsem ráda, že jsem mimo Prahu, a houbařím. To si hrozně užívám. I když zatím jsem toho moc nenašla, snad ale ještě plné košíky nasbírám. (smích)
Začátkem roku vás dostihly zdravotní komplikace, jak jste na tom aktuálně?
Mám léčbu a naštěstí se vše zlepšuje. Šlo o problémy s kostmi a se zády, dává se to ale do kupy. Už zase běhám a pomalu se dostávám do formy. Takže se o mě lékaři postarali dobře, snad to vydrží.