Nastává filipojakubská noc: Původ pálení čarodějnic můžeme hledat u keltského svátku

Původ filipojakubské noci

Poslední dubnové noci se již od nepaměti přisuzuje magická moc. Filipojakubská nebo též Valpuržina noc vychází pravděpodobně z pohanského keltského svátku Beltain, což je keltský výraz pro "Belovy ohně". Podle archivu BLT měl Bel pravděpodobně odkazovat na keltského boha slunce Belena.

Původní Keltové zapalovali dva ohně, mezi nimiž pak procházel dobytek, aby se očistil a zajistila se plodnost stáda. Tento den byl obecně považován za neplodnější den v roce a mnoho rituálů na zvýšení plodnosti dělali i lidé. Ačkoli ten s dobytkem se již v žádné známé společnosti nepraktikuje, moderní pohané tento den stále zapalují ohně a nějaké rituály plodnosti provádějí.

tradice

Filipojakubská noc: Kde se vzala a proč slavíme pálení čarodějnic

Kde se vzalo pálení čarodějnic?

Kromě těchto pohanských rituálů je noc ze 30. dubna na 1. května spojena rovněž s temnou magií. Věřilo se, že některé dny jsou pro zlé síly příznačnější než jiné a toto byl zrovna jeden z nich. Prototyp neboli zhmotnění tohoto zla byly ony pověstné čarodějnice. Věřilo se, že právě tuto noc vylézají ze svých úkrytů a míří na sabat. Mezi lidmi se tedy ujal název "noc čarodějnic". Lidé věřili, že ďábel čarodějnice používá ke svému zlověstnému konání na Zemi. Zapalování ohňů je před nimi mělo ochránit.

Proč filipojakubská noc?

Církev měla s takovýmto svátkem pochopitelně problém, a tak se rozhodla jej "pokřesťanštit". Protože úplně vymýtit se jí ho nepodařilo, spojila tento den tedy alespoň se svými svatými a pojmenovala ho po svatém Filipovi a Jakubovi na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky těchto apoštolů.

V severských zemích se zase užívá název Valpuržina noc, a to po svaté Valpurgii, česky Valburze, bojovnici proti temným silám.

První odpadlice ze Survivoru Denisa o kruté zradě: Byla jsem strašně zklamaná