Jen pro silné povahy: Tohle je 5 nejhorších druhů poprav v dějinách lidstva
Trest smrti je nedílnou součástí historie lidstva. V některých zemích se dokonce praktikuje dodnes. Lidé dříve brali popravy jako reálné divadlo, na které se chodili se zájmem koukat a někdy i v doprovodu svých dětí. Měli byste na to žaludek i vy? Za redakci eXtra.cz jsme vybrali 5 nejhorších typů poprav, ze kterých i jen při pouhém čtení běhá mráz po zádech.
V západních zemích byla veřejná poprava běžnou formou trestu smrti až do začátku 20. století. Dnes ji například praktikují v některých zemích Spojených států, kde stále používají elektrické křeslo či smrtící injekci.
Pojďme ale hlouběji do historie plné násilí a krve a podívejme se na 5 nejohavnějších typů poprav.
Garota
V tomhle druhu poprav se vyžívali zejména Španělé během inkvizice. Garota se podle knihy Vláčen, věšen a rozčtvrcen od Jonathana J. Moorea vyvinula z čínské metody škrcení strunou.
Jak to tedy probíhalo v praxi? Nepohodlná osoba byla krkem připoutána ke sloupku pomocí šnůry či strunou. Ta procházela dvěma otvory ve sloupu a byla upevněna k navijáku. Otáčením se struna postupně utahovala, až oběť uškrtila. Byla to velmi bolestivá smrt.
Španělé tenhle trik trochu vylepšili. Odsouzený byl přivázán k dřevěné stoličce a na krk mu dali železný límec, který měl zezadu velký šroub s plochým nebo zašpičatělým ostřím. Kat šroub utahoval tak dlouho, dokud čepel nepronikla krkem. Tuhle metodu můžete vidět na konci Formanova filmu Goyovy přízraky, ve kterém je popraven otec Lorenzo (Javier Bardem).
Uvaření zaživa
Jak název vypovídá, nešlo o nic příjemného. Vaření zaživa bylo doménou tudorovského období v Anglii.
Oběť se nemusela nutně vařit ve vodě, používal se i olej, loj nebo roztavené olovo. A ani postup nebyl jasně daný. Odsouzený se buď vložil do studené tekutiny, která se pomalu ohřívala, anebo rovnou do rozpálené lázně. Jindřich VIII. takhle „uvařil“ kuchaře Richarda Roose, který měl otrávit 19 lidí v domě rochesterského biskupa. V hrozných mukách umíral dvě hodiny. Tato scéna je zachycena i v seriálu Tudorovci od HBO.
Lámání kolem
V tomhle případě šlo spíš o brutální mučení s následkem smrti než o popravu. Odsouzený byl vysvlečen a přivázán s roztaženými končetinami ke kolíkům, které trčely ze země anebo k trámům. Poté se nad zatracencem rozkročil kat a obřím kolem mu zlámal kosti.
Podle knihy Trest smrti v dějinách lidstva od Ludwiga Barringa začal kat nejprve holeněmi. Poslední rána směřovala na hrudník či krk – tím většinou hříšníkovou utrpení skončilo. Poté jeho bezvládné tělo doslova vpletli v kolo a hlavu nabodli na středový hrot. Kolo pak bylo upevněno na kůl. O mrtvolu se tak povětšinou postarali havrani. Lámání kolem bylo použito i v Máji od Karla Hynka Máchy.
Nabodnutí na kůl
Další odpornou smrtí bylo nabodnutí na kůl. Zločinci umírali po dobu několika dní v trýznivých bolestech. Úlevu přinesla zlosynovi až smrt. Tenhle způsob byl používán především v Orientu. „Pokud žena nechá svého manžela zabít kvůli jinému muži, bude naražena na kůl,“ stojí v Chammurapiho zákoníku.
Tahle metoda se dochovala až do tureckých válek, kdy se takto trestali zrádci, nevěrnice a další. Někdy byl odsouzený dokonce stažen z kůže.
Věšen, vláčen, rozčtvrcen
Pětici nehrůznějších metod uzavírá tato anglická specialita, která byla legální až do roku 1816. Kat musel být v tomto případě hodně zručný, protože musel odsouzence udržet co nejdéle naživu.
Vězni byli přivázáni na krátké oprátky, aby přežili. Poté byl poloudušený zajatec vláčen městem na popraviště, kde mu popravčí otevřel břicho a pustil se do vytahování vnitřností. Někdy byl trestanec ještě živý a viděl, jak se jeho orgány škvaří v ohni.
Nakonec bylo tělo rozsekáno na několik částí buďto sekerou, nebo pomocí čtyř koní, které přivázali ke končetinám a pobídli je k běhu. Samozřejmě každý vyběhl jiným směrem. Pokud šlo o ženu, zkrátila se doba mučení. Tělo hříšnice bylo vláčeno a následně upáleno na hranici.