Jindřich Vobořil: Alternativy musejí být atraktivnější než klasické cigarety, jinak to nedává smysl
Asi dvacet procent Čechů, tedy zhruba dva miliony, denně kouří! Pozitivní zprávou však je, že klesá podíl kuřáků mezi mladistvými, podle údajů studie ESPAD z roku 2019 denně kouřilo 10 % 16letých studentů a studentek. A to je třikrát méně než na konci 90. let.
Ve své souhrnné zprávě o závislostech v ČR za rok 2021 to uvádí web drogy-info.cz. Ten spravuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti, jenž je součástí odboru protidrogové politiky Úřadu vlády České republiky.
Ve zprávě se dále píše, že každý rok zemře v Česku v důsledku kouření 16 až 18 tisíc lidí. Nejčastěji je zabije zhoubný novotvar průdušnice, průdušek a plic, případně chronická obstrukční plicní nemoc. Hrozivě zní výpočet, že na jednoho zemřelého kuřáka připadá 15 ztracených let života.
Údaje za loňský rok také uvádějí, že roste obliba alternativních výrobků, tedy elektronických cigaret či vaporizérů a zahřívaných tabákových výrobků – konkrétně e-cigarety užívá v současnosti přibližně 5 % a zahřívané tabákové výrobky 3 % dospělých. A to je pozitivní zpráva, ze zdravotního hlediska jsou totiž méně rizikové než klasické cigarety, doutníky či dýmky.
Švédové jdou příkladem
Příklad by si Češi mohli vzít ze Švédů, kde výrazně kles poměr kuřáků k lidem, kteří užívají alternativní produkty. „Ve Švédsku je to takzvaný snus, jakýsi jemně podrcený tabák s nikotinem. Nějaká rizika to pravděpodobně má, ale redukce onemocnění je i tak výrazná a z ukazatelů je to pravděpodobně i výrazně méně rizikové než alkohol, který je mimochodem méně regulovaný než tabák. Ve Švédsku výrazně pokles výskyt kardiovaskulárních onemocnění, a to o desítky procent,“ poznamenává Národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.
Zatímco údaje ve zprávě o závislostech v ČR za rok 2021 říkají, že mladí Češi méně kouří, řada rodičů školáků a mladších studentů se v poslední době setkala s experimentováním s nikotinovými sáčky. Důvodem může být to, že jsou pro ně snadno dostupné. Na jejich prodej totiž momentálně není stanoveno věkové omezení.
„My jsme se za Úřad vlády s Ministerstvem zdravotnictví dohodli a máme připravené paragrafové znění, dohodli jsme s poslanci, že toto je potřeba změnit. Prodej pod 18 let musí být zakázán a chceme to udělat ve zkráceným modelu legislativního procesu,“ doplňuje Jindřich Vobořil.
Prohibice není řešení
Ten je zastáncem toho, že by nemělo dojít ke snížení množství nikotinu ve zmiňovaných sáčcích, není ani zastáncem zákazu příchutí u nikotinových alternativ, tak jako k tomu došlo u klasických cigaret.
„Zastávám politiku minimalizace škod. Alternativy musí být regulovány přibližně stejně, naopak by měly být nějak zvýhodněny oproti běžným cigaretám. Není správné omezit ani příchutě ani miligramy u nikotinových náhrad, respektive neomezovat je do nižší míry, než jsou omezovány klasické cigarety. Naopak alternativy musejí být atraktivnější než klasické cigarety, jinak to nedává smysl,“ vysvětluje Jindřich Vobořil s tím, že je zastáncem i toho, aby byly běžné cigarety víc zdaněné než alternativy.
Některé země se v minulosti pokusily postavit tabákové výrobky mimo zákon a porušení zákazu tvrdě trestaly. Podle Jindřicha Vobořila to však není řešení. Prohibice čehokoliv podle něho akorát vytvoří podhoubí pro organizovaný zločin a černý trh a také nabídne možnost, jak návykové látky vyrábět v nekontrolované kvalitě a síle.
