Jiří Kajínek 4 roky po amnestii: Pracuju na obnově řízení a rád chodím střílet, řekl v otevřeném rozhovoru
V květnu tomu budou čtyři roky, kdy jste dostal milost od prezidenta Zemana. Řekl jste, že budete hledat nové důkazy k obnovení soudního procesu. Podařilo se vám již nějaké najít?
To je dlouhodobá záležitost, na které průběžně stále pracuji.
Zřídil jste i e-mail a nabídl milion korun tomu, kdo poskytne klíčový důkaz. Poskytl jej někdo?
Reakcí na výzvu bylo opravdu mnoho. Mezi těmito reakcemi byly některé hodně zajímavé. Samostatně by nebyly až tak důležité, ale právě tím, že se pospojovala některá svědectví, která navzájem dokazovala skutečný stav, tak získala na vážnosti. Problém je, že jsme už zažili, co všechno je možné v soudní síni. Takže: návrh soudu na povolení obnovy řízení bych rád předložil až v momentě, kdy budu přesvědčený o tom, že by měl soud mému návrhu vyhovět, pokud bude postupovat podle zákona.
Žádal jste o obnovu řízení celkem třikrát v době, kdy jste byl za mřížemi. Jaké důkazy jste měl tehdy a proč podle vás nebyly brány v potaz?
Mám za to, že jsme soudu vždy předložili dostatečné důkazy na to, aby povolil obnovu řízení. Snad ani nemá smysl, abych zde jednotlivé důkazy vypisoval. To by bylo na delší rozhovor. Důkazy soud smetl ze stolu, protože stačí, aby soudce řekl, že on něčemu nevěří, něco si neumí představit, a proto se to nemohlo stát. Jenom bych připomněl legendární reportáže na TV Nova, kde byl zveřejněn nahraný rozhovor senátu, ve kterém se soudce Bouček vyjadřoval k svědkům a jednoznačně zde několik milionů lidí vidělo a slyšelo zaujatost a nezákonné jednání předsedy senátu.
Bohužel ani nezákonný postup senátu neznamená, že senát jedná nezákonně. Po odvysílání reportáže mi všichni lidé včetně bachařů a právníků říkali, že teď už není vlastně co řešit a budu muset být propuštěn. Jak se později ukázalo, tak nezákonnost byla vysvětlena tím, že se nic takového nestalo, protože tento důkaz o ovlivňování a podjatosti senátu byl získán nezákonným způsobem, a proto se nestal. Takže to, co vidělo a slyšelo několik milionů lidí, se podle justice nestalo. Bylo mi vysvětleno, že jsme měli požádat soudce Boučka o povolení nahrát poradu senátu. Bylo by to celé velice úsměvné, kdyby to nebyla taková tragédie…
Do věznice vám psalo mnoho lidí, převážně slečen. Dostáváte dopisy i dnes?
Do vězení mi psalo opravdu mnoho lidí, ale není pravdou, že převážně slečen. Bylo to tak půl na půl. Pokud se podíváte na můj IG, tak zjistíte, že mne sleduje 70 % mužů a 30 % žen. I dnes mi chodí skutečné dopisy v obálkách, které mi doručuje pošta, ale samozřejmě mnohem více komunikace probíhá pomocí sociálních sítí.
Jak reagují lidé, když vás vidí kráčet po ulici? Vyhrotila už se někdy situace?
Za téměř čtyři roky jsem ani jednou nezažil vyhrocenou situaci, jak ji asi myslíte vy. Naopak, setkávám se stále s pozitivními reakcemi lidí, kteří mi vyjadřují podporu a někteří z nich mne požádají o společné foto, případně o podpis. Až neuvěřitelné je, když mě zastaví člověk s tím, že má u sebe moji knihu Můj život bez mříží a požádá mne o věnování. Nedělám si iluze a je mi jasné, že nepotkávám jenom sympatizanty, ale ti, co mě rádi nemají, mi to nikdy osobně neřekli.
Když jste se vrátil na svobodu, nebál jste se, že na vás budou lidé útočit? Neuvažoval jste o ochrance?
Takto jsem vůbec neuvažoval. Neviděl jsem nikdy důvod k ochrance. Nad tím se musím usmívat. Vždy to spíše vypadalo tak, že o ochrance uvažují jiní.
Bál jste se už někdy v životě?
Jenom blázni se nebojí. To je stará pravda. A pravda také je, že já se nebojím příliš často.
Jak dnes žijete a jak vypadá váš běžný den?
Užívám si život na svobodě. Vlastně mohu říci, že mé dny se podobají jeden druhému jako vejce vejci. To je samozřejmě pouze obrazně vyjádřeno. Mám velice pestrý život, ale vzhledem k současné covidové situaci cestuji méně než jindy. Pravdou zároveň je, že si myslím, že jsem stihl navštívit docela dost různých zemí a mé touhy v tomto směru se smrskly na chuť se jít vykoupat do teplého moře. A je mi celkem jedno, jestli to bude v Itálii nebo na Maledivách. Jako většina lidí jsme více doma. Věnujeme se úpravám bytů, hodně času věnujeme naší labradorce Šauně, což je obrovská radost pro všechny zúčastněné. Věnuji se IG, videím na YouTube, natáčení, psaní knihy, stále pracuji na obnově řízení a sleduji veškeré dění.
Prozraďte mi koníčky mimo branži, kterým se věnujete a málokdo by vás na to tipoval.
Nevím, na co by mne kdo tipoval, ale mám rád přírodu, zvířata, lidi, které rád mít mohu, rád chodím na ryby, protože to je vlastně opět příroda. Rád chodím střílet, rád se proletím vrtulníkem. Rád se účastním pokerových turnajů, takže čekám, kdy budu moci na nějaký turnaj opět jít. Úplnou novinkou je spolupráce s Nadačním fondem Abbigail Williams. Natočili jsme úvodní video, ve kterém přibližujeme divákům společný záměr o natáčení dalších videí na téma Druhá šance.
Zřídil jste si svůj YouTube kanál. O čem jsou vaše videa? Jaké máte ohlasy a reakce?
Myslím si, že nejjednodušší je podívat se na videa. Většinou se jedná o problematiku vězeňství, o některé konkrétní případy, ale také o dění současné. Reakce jsou převážně pozitivní.