Josef Kokta je po operaci! Na Vánoce budu asi sama, bojí se Ornella
Vánoce jsou už opravdu za dveřmi a jako každá žena a maminka od malého dítěte jsem až po uši v přípravách na ten velký den D. Ale co se nestane. Malý Quentinek dostane chřipku ve školce, jakmile se z ní dostane, já dostanu žaludeční virózu a následně Pepa padne se zimnicí do postele a nemůže se skoro hnout… Podotýkám, že za skoro celých šest let, co ho znám, neměl ani jednu chřipku...
Nejdřív se nám zdálo, že jen tu moji virózu prostě dostal a teď si holt poleží v posteli pro změnu on. Jenomže jeho stav se rapidně zhoršoval a už nám nezbylo nic jiného než vyrazit při krásném sobotním ránu do nemocnice.
Asi nemusím popisovat, jaké je čekat na doktora s manželem, co nemůže skoro mluvit ani chodit, a tříletým dítětem, co je nadupané energií… Nakonec byl Quentinek tak hodný, že strhl jen jednu cedulku s nápisem RTG, kam Pepíka následovně poslali taky.
Po pěti hodinách, čtyřech pavilónech a jednom obloženém chlebíčku nás konečně poslali na správné oddělení - urologii. Diagnóza - agresivní absces v třísle. Oznámili nám, že si ho tam rovnou nechají a po celých pěti hodinách mu dají něco proti bolesti. Hurá…
Jenomže já jsem se vracela domů s náladou, jako kdyby zrovna někdo umřel… Nebudu zastírat, jelikož jsem od narození Quentina v podstatě každý den s Pepou od rána do noci, jsem na něj fixovaná... A mám ráda jeho přítomnost, ve které se cítím v bezpečí.
Najednou jsem sama, s malým prckem, který je napůl líný promluvit, a skoro mě až přešlo to vánoční nadšení. Ano, měla jsem v plánu udělat poprvé u nás doma Vánoce pro naši rodinu. To se neuskuteční. Ano, chtěla jsem napéct tunu cukroví a tak všechno okolo, ale nemám už moc sil ani náladu. A ne, nekňourám, jsem silná žena, ale co je moc, to je moc…
Bylo mi totiž řečeno, že se možná Pepa na Vánoce ani domů nedostane, a to mě docela sejmulo… Kdyby se to tak snad stalo, stejně za ním večer sama pak zajedu. Nemohla bych ho tam nechat samotného. Jo, je to už velký kluk, ale pro mě není z kamene...
Tak nám prosím držte palce, děkuju!!! A taky děkuju všem, kteří mi píšou a o Pepu se zajímají. Nebojte, vše mu vzkazuju a moc ho to těší!
Ornella