Kauza LTO stála stát až sto miliard korun! Nechyběly brutální vraždy, výbuchy a vydírání
Devadesátá léta byla v Česku skutečně divoká, což jen dokládá kauza Lehké topné oleje. Jak ukázala složitá a vleklá vyšetřování, obchodníci s palivy v porevoluční době obrali stát o desítky miliard korun. Aféra stála život údajně více než desítku lidí a prsty v ní měli i policisté a někteří tehdejší nejvyšší političtí představitelé. Kauzu nyní opět oživil nejnovější díl dokumentární série Polosvět od České televize.
Sametová revoluce umožnila svobodu obchodování, která ale paradoxně přinesla nebývalou vlnu zločinu. Na výsluní se tak dostali někdejší veksláci jako Antonín Běla nebo František Mrázek a vraždy, únosy a výbuchy se začaly jen množit. Mezi největší a zároveň nejkomplikovanější kauzy devadesátých let pak patří zejména kauza Lehké topné oleje (LTO), ke které došlo mezi lety 1990 až 1996.
Podstatou oné aféry byly daňové úniky, kterých se dopustily desítky firem, jež v podstatě jednoduchým způsobem využily nedokonalý nově zavedený daňový systém. Ten stanovil výrazně nižší daň na lehké topné oleje než na naftu. Rozdíl mezi obojím činil postupně 10 až 14 korun za litr. Vykutálení obchodníci tak cisterny s ropou dováželi jako LTO. Za pomoci fiktivních firem a takzvaných bílých koní následně změnili označení na naftu, přičemž firma skončila, bílý kůň zmizel a obchodníci na jedné cisterně "ušetřili" na daních až 500 tisíc korun.
Většina takto prodávané nafty se do Česka dostala v cisternových vagonech nákladních vlaků z Ukrajiny a Maďarska, ale také po silnici či ropovodem vybudovaným státy dřívější Varšavské smlouvy. S následujícími roky navíc někteří obchodníci začali naftu pančovat, což mělo za následek řadu zničených motorů, na což doplatily třeba doly na Ostravsku, zemědělci i autobusový dopravce. Celkově stát během devadesátých let kvůli této aféře přišel o závratných 100 miliard korun.
Úřady podvody přehlížely
Kauza byla dlouhé roky přehlížena, přestože se ji celníci snažili rozkrýt. Důvodem bylo to, že obchodníci měli dobré kontakty mezi policisty a především i tehdejšími vrcholnými politiky a jejich manželkami. Brněnští celníci, kteří se v roce 1993 začali případem zabývat, tak narazili na velkou neochotu úřadů a zejména politiků z ministerstev vnitra, financí, průmyslu a obchodu. Vyšetřovatelům bylo obvykle jen oznámeno, že obchodníci nepáchají ilegální činnost a jednají v rámci zákona.
"Pracovali jsme, myslím si, že se nám to docela dařilo a bylo to docela i utajené. Problém nastal v okamžiku, kdy jsme si mysleli, že víme dost, a sepsali jsme opravdu obšírnou zprávu, která popisovala to dění. Ta se poslala na ministerstvo financí a šlo to až k premiérovi," vzpomíná bývalý operativec z protikorupčního oddělení Karel Tichý v dokumentu Polosvět. Byl to právě Tichý, kdo spolupracoval s týmem celníků na vyšetřování případů.
Zpráva Tichého týmu tehdy doputovala přes ministra financí a zároveň místopředsedy vlády Ivana Kočárníka do rukou premiéra Václava Klause. "My jsme očekávali, že se rozjede vyšetřování, že dostaneme posily, že se na to vrhne kde kdo. Opak byl ale pravdou a z čistého nebe přišla zpráva, že jsme rozprášeni," říká Tichý s tím, že jeho kolegové z celní správy byli rozesláni do nejrůznějších koutů republiky. Podobně dopadly i další týmy.
"Navštěvovala jsem tehdy často ministerstvo financí a setkala jsem se tam prvně s protimluvem ‚legální daňové úniky‘,“ citoval iDnes Janu Lorencovou, jež patřila mezi novináře zabývající se kauzou. V té době šlo o poměrně nebezpečnou práci, o čemž ví své i Stanislav Čech, tehdejší redaktor Blesku. Šumperský obchodník s LTO Vratislav Kutal si totiž měl u Jiřího Večeře objednat smrt novináře. Na tu naštěstí nikdy nedošlo. K mnoha dalším ale ano.
Vrazi jsou na svobodě
Byly to právě brutální vraždy, které začaly poutat pozornost široké veřejnosti směrem k obchodníkům s LTO. Na velké části se pak podílel zmiňovaný Večeř. Ten měl na svědomí smrt Lubomíra Holého nebo mladého podnikatele Marka Lehkého. Obzvlášť druhá vražda byla nevídaně brutální, když na Lehkého připevnili trhavinu, která ho následně rozmetala na břehu řeky Moravy. Večeř byl vyšetřován i pro dvě další vraždy, a to Františka Blažíčka a Miroslava Kovaříka, ani jedna mu však nebyla dokázána a dnes jsou promlčené.
Stát nakonec v polovině devadesátých let změnil daňové zákony tak, aby se za LTO i naftu platila vyšší daň. Navíc přišla zásadní úprava, díky které stát vrátil daň spotřebiteli až tehdy, když prokázal, že ropný produkt skutečně využil k topení. Soud následně rozdal Večeřovi, jeho komplicům i objednavatelům vražd tresty do 13,5 let vězení, které si už všichni odseděli. Přesto se nejspíš rozkryl jen zlomek vražd a řada viníků nebyla za své činy dodnes odsouzena pro nedostatek důkazů.