Kde se vzal Mikuláš? Čertovské chřestění řetězy patří k nejsilnějším dětským zážitkům
Mikuláš v doprovodu anděla a čerta chodí ulicemi v předvečer svátku svatého Mikuláše, tedy 5. prosince. Den, kdy budou hodné děti odměněny a ty zlobivé dostanou uhlí, brambory, případně výprask od čerta, připadá letos na druhou adventní neděli. Jaká je historie této tradice, která patří k nejsilnějším dětským zážitkům?
Oslavy Mikuláše mají dlouhou tradici a nejsou rozhodně žádným českým výmyslem, mají kořeny hluboko v minulosti. V průběhu staletí se měnily, jejich základ však zůstává stále stejný.
Oslavy štědrého světce
V kalendáři nebyl 6. prosinec za svátek svatého Mikuláše zvolen jen tak bezdůvodně. V tento den ve čtvrtém století měl zemřít biskup z Malé Asie Mikuláš z Myry, známý též jako svatý Mikuláš. Jeho památku si dnes připomíná velká část nejenom evropských národů. Každý tak trochu po svém. Ve většině zemí však přichází Mikuláš už v předvečer svého svátku, leckde k sobě má přičinlivé pomocníky.
Mikuláš, který je u nás zobrazován jako muž s bílými dlouhými vousy a je oděný do biskupského hávu, se narodil ke konci třetího století ve městě Patara. Kázal křesťanství a pomáhal chudým. Hodným dětem nosil ovoce a mnoho jich zachránil. Podle jedné z legend měl dokonce zachránit před hladomorem celé město.
Jak se slaví dnes?
V předvečer svátku svatého Mikuláše chodí po našich městech a vesnicích trojice, která budí strach v dětských tvářích. Zvláště pak u dítek, která nemají čisté svědomí a nebyla celý rok hodná. Dnes, stejně jako dříve, patří laskavé slovo Mikuláše a hrozivý pohled čerta doplněný chřestěním řetězy k nejsilnějším dětským zážitkům.
Každý z trojice od dětí a jejich rodičů vyzvídá, jak se v uplynulém roce chovaly. A podle toho pak rozdávají dárky. Anebo uhlí. Kdo si chce být jist odměnou a vyvarovat se „odnesení“ do pekla, může něco zazpívat nebo zarecitovat.
U nás je tradice Mikuláše hodně populární a sehnat pro své děti osvětu v podobě této trojice nemusí být vždy jednoduché. Zvláště pak v této době, která podobným radovánkám vůbec nepřeje. Doufejme, že už příští rok si budou moci děti užít mikulášskou nadílku v plné parádě, jako tomu bylo v době předcovidové.
Jak se slavilo dříve?
V průběhu staletí se oslavy tohoto svátku u nás postupně proměňovaly. Mikulášské zvyky se u nás vyznačovaly také krajovými rozdíly. V chudších oblastech dávaly děti punčochu za okno, ve které se pak dočkaly drobné odměny (pokud si ji zasloužily), v bohatších pak chodil a obdarovával Mikuláš osobně. Místo recitace básně bylo třeba přidat modlitbu.
Navzdory tomu, že se adventní čas pojil spíš s půstem, mívaly oslavy Mikuláše masopustní ráz. K vidění byl průvod po vsi, v kterém bylo zapojeno hned několik Mikulášů, čertů a andělů, ale bylo tam i plno jiných masek.
A jak je tomu jinde?
Například v Polsku obchází domácnosti a obdarovává hodné děti Mikolaj, pod polštář nebo do velkých punčoch jim dává různé sladkosti, ale také drobné hračky. V prosinci má hodně napilno. 5. prosinec je pro něj vlastně takovou přípravou na Vánoce, kdy u našich severních sousedů roznáší dárky.
V Německu se Mikuláš od toho našeho příliš neliší, rozdíl je v jeho doprovodu. Úctyhodnou postavu vousatého muže s myrtou a berlou doprovází obvykle Knecht Ruprecht, což je zarostlý pacholek, který je ověšený kožešinami a řetězy. Na první pohled může připomínat čerta. V některých spolkových zemích však čerta také mají, například v Bavorsku se k Mikulášovi přidává Krampus, což je velmi strašidelný čert. Anděla bys u našich sousedů pohledal. To v Rakousku anděl Mikuláše věrně doprovází.