Klára Hrdá: Semínkovna nás učí svobodě a návratu k přírodě
„Produkovat vlastní osivo je dovednost, kterou by měl ovládat každý. Bez toho jsme na světě o mnoho chudší,“ říká zakladatelka Semínkovny a vzdělávací platformy Semínkovna EDU, Klára Hrdá. V rozhovoru sdílí své začátky, vize i to, co ji motivuje posouvat projekt dál.
Jak vás napadlo založit Semínkovnu?
Jsem celoživotní milovník rostlin, i proto jsem vystudovala botaniku. Nicméně po škole jsem se věnovala jiným věcem a stále hledala propojení mezi mojí vášní k rostlinám a mým životem. Až když jsem se ve Francii setkala s Grainothèques (francouzskými semínkovými knihovnami) a seznámila se se situací okolo semínek, začalo mi to dávat smysl. Řekla jsem si, že v této oblasti je třeba něco změnit. A tak jsem se ve svém možná trochu naivním nadšení pustila do budování Semínkovny. To bylo v listopadu 2014.
Můžete nám svůj projekt představit?
Po tom, co jsem založila síť semínkových knihoven a stejnojmenný spolek, vše si několik let žilo svým životem. Po čase se ale síť natolik rozrostla a v mém životě se některé věci změnily, že jsem se rozhodla projektu věnovat více.
Tak vznikla myšlenka na platformu Semínkovna EDU, což je vzdělávací projekt, který buduji a rozvíjím. Smyslem je nabídnout vzdělávání v domácím semenaření každému, bez rozdílu věku. Cílíme hlavně na začátečníky a děti. Do budoucna máme i další vize.
Kdy vám poprvé došlo, že svět potřebuje projekt, jakým je Semínkovna?
Už v roce 2014, když jsem se poprvé setkala se semínkovou knihovnou ve Francii a začala odhalovat pozadí okolo semínek, zejména rapidní úbytek biodiverzity toho, co jíme. Tehdy mě to opravdu hodně šokovalo a nakoplo k akci.
Založila jste ho v roce 2015. Jak jste se od té doby rozrostli?
V roce 2015 jsme otevírali první semínkovny, do konce roku jich bylo, tuším, 7–8. Dnes jich je více než 160 funkčních, ale za ty roky jich bylo už několik stovek. Některé ale časem zanikly.
Díky podpoře od UNDP se naše know-how rozšířilo i do dalších zemí: do Gruzie a Moldávie. Připojili se k nám také nadšenci ze Slovenska a Polska. Dá se říct, že inspirace zasáhla pět zemí a zapojily se do ní tisíce lidí.
Pokud jde o vzdělávání, chystáme online kurzy, projektové dny pro děti, workshopy... Mám i další vize. Chceme dál rozvíjet projekt Patron semínek.
Jak moc je podle vás osvěta a vzdělávání o domácím semenaření a přírodním zahradničení důležité?
Podle mě je tato znalost nezbytná, něco jako umět si rozdělat oheň. V dnešním světě žijeme odtrženi od přírody, mnohdy ani nevíme, o kolik skvělých odrůd přicházíme – o kolik chutí a barev.
Zároveň umět si produkovat vlastní osivo pro mě znamená být svobodný. A to je něco, co do budoucna nemáme zaručené. Proto si myslím, že ani semenaření, ani hromada cenných odrůd by neměly upadnout v zapomnění.
Koho nejčastěji váš spolek osloví?
Zejména jsou to ženy. Ono je v tom jisté předurčení. Už v dávných dobách se o semínka staraly právě ženy. Pak je to řada nadšenců do přírodního zahradničení a také starší dámy, které v tom vidí smysluplnou aktivitu a chtějí něco předat dál. Jsou to také hodně maminky malých dětí, které chtějí dělat něco smysluplného i s ohledem na ty, co tu budou po nás.
Zapojila jste se do projektu Women in Tech, který má za cíl pomoci startupistům rozvíjet kompetence žen, které realizují svůj podnikatelský záměr. Co jste od toho očekávala?
Zejména mě lákal networking, propojení s dalšími projekty, práce s mentorem, zviditelnění mých aktivit a rozvoj digitálních kompetencí.
Splnil program vaše očekávání?
Rozhodně ano. Cítila jsem velkou podporu a povzbuzení od skvělé komunity holek a žen. Výborná byla školení na Canvu, LinkedIn i AI. Měla jsem možnost zažít pitch před profesionální porotou a získat zpětnou vazbu. A to je k nezaplacení.
Kam jste se za poslední měsíce díky projektu Women in Tech posunula?
Rozhodně si buduji větší sebevědomí a odvahu. Posunula jsem se i v používání digitálních nástrojů, což mě hodně baví.
Kromě toho rozvíjím svůj projekt. Se zahraničními partnery jsme podali projektovou žádost o Erasmus+ grant, získali jsme podporu od Nadace Tipsport, úspěšně jsme uzavřeli program spolupráce s gruzínským partnerem, stali jsme se jako první česká organizace členem mezinárodní sítě Let’s Liberate Diversity, spustili jsme fundraising od drobných dárců a vytvořili nabídku pro firmy.
Rozvíjíme nový web, který jsme spustili letos na jaře. Sepsala jsem metodickou příručku pro semínkové knihovny. Pilotovali jsme zcela nový program Patron semínek, který budeme dále rozvíjet, a finalizuji první online kurz. Budujeme tým v rámci spolku a máme řadu plánů a vizí.
Působíte, že svým projektem žijete. Máte čas na osobní život?
Mám štěstí, že já i manžel milujeme zahradničení, a tak se nám semenaření krásně prolíná s volným časem. Také moc ráda pracuji s dětmi, a i zde se pojí nadšení s volnočasovými aktivitami a osobním životem. Čím jsem starší, tím více ale lpím na rodinných tradicích. Čas s rodinou je pro mě to nejcennější a dodává mi energii.
Jak ráda trávíte volný čas? Kde odpočíváte od technologie?
Oba s manželem jsme nadšenci do cestování, a tak často jezdíme v rámci práce a zároveň objevujeme nová místa a užíváme si rodinnou dovolenou. Můj sen je ale mít klid na čtení knížek – na to ale popravdě mnoho času nezbývá.
Kde se vidíte za další rok?
Zase o kousek dál. Když zpětně vidím, kam se člověk dokáže posunout za rok, mám odvahu dávat si i o něco větší cíle. Zároveň ale cítím obrovskou pokoru, protože řada věcí by se nestala bez podpory mé rodiny. Od toho se odvíjí vše. Nicméně mám jednu větší vizi, a na té budu v následujících měsících intenzivně pracovat. Tak mi držte palce!
Women in Tech je speciální vzdělávací program Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace (VUPI) Hospodářské komory České republiky a společnosti Huawei. Účastnice byly do letošního třetího ročníku programu vybírány na základě spojitosti vlastních projektů s hlavními pilíři iniciativy společnosti Huawei TECH4ALL, kterými jsou vzdělávání, životní prostředí, zdraví a rozvoj. Celoroční program trvá do prosince.