Kočka z Fantomase slaví 85: Mylène Demongeot jako malá šilhala a teď myslí na smrt
Mylène Demongeot se narodila v Nice, nemá však čistě francouzské kořeny. Její otec je totiž napůl Ital a Francouz, matka zase pocházela z Ukrajiny. Malá Marie, jak znělo její pravé jméno, však byla jako dítě terčem šikany a ostatní děti se jí posmívaly, protože šilhala. Tehdy venku zuřila druhá světová válka a jejím bezpečným útočištěm se stalo kino. Tady se totiž cítila bezpečně, byla daleko od posměšků dětí, které ji trápily, a tak si mohla klidně snít. Snít o dráze úspěšné herečky…
Mylène Demongeot jako modelka Pierra Cardina
V pubertě se díky operaci konečně zbavila šilhání, ve třinácti letech se s rodiči přestěhovala do Paříže a tam začala studovat herectví. Pak už její kariéra nabrala rychlý spád. Z ošklivého káčátka se stala modelkou Pierra Cardina a v roce 1953 se dočkala i první filmové role, kdy se z Marie přejmenovala na Mylène . Muži ji na filmových plátnech milovali a ona se pro ně stala dalším erotickým symbolem. A taky největší konkurentkou Brigitte Bardot
V sedmnácti letech se Mylène zamilovala do francouzského fotografa Henriho Costea a stala se jeho oficiální milenkou. Coste se kvůli ní dokonce rozvedl, ale jejich vztah později skončil. Její osudovou láskou se stal až Marc Simenon, jejichž manželství trvalo dlouhých 31 let.
Spolu mají dceru Diane a syna Serge, jejich šťastné manželství však v roce 1999 ukončil manželův nešťastný pád, který měl bohužel fatální následky. A potom přišla další rána, protože ještě než se z této ztráty stihla vzpamatovat, její účetní ji stihl okrást o dva miliony eur.
Mylène Demongeot - z herečky spisovatelkou
Mylène Demongeot byla za svůj život nominována na několik prestižních ocenění. Do povědomí diváků po celém světě se dostala díky filmu Tři mušketýři a trilogii O Fantomasovi, kde si zahrála například po boku Jeana Maraise nebo Louise de Funèse Několik rolí si střihla také ve Spojených státech a Velké Británii.
V roce 2013 si zahrála ve filmu On My Way, ve kterém dokázala, že zdaleka ještě nepatří do starého železa. Za svůj nejlepší film považuje snímek Beneath the Rooftops of Paris, který popisuje život osamělých lidí. A momentálně se věnuje psaní knih. Nejpozoruhodnější z nich je My Sacred Monsters, ve které píše o setkání s nejbystřejšími lidmi své doby.
Známá Francouzka je také členkou čestného výboru Asociace práva na důstojnou smrt. Je tedy zastánkyní eutanázie a sama by si chtěla vybrat datum své smrti. „Prožila jsem celou epochu, můj věk je hrozný. I když mi všichni dělají komplimenty a říkají, že vypadám mnohem mladší, než ve skutečnosti jsem, tak čas nemůžeš podvádět. Pomalu ale jistě se blížím k cestě na druhý břeh, kde mě stěží očekávají sněhově bílí andělé nebo dobromyslní bohové,” citoval herečku portál fragrantica.com.