Krutý osud Stanislava Jelínka z minisérie Studna. Diagnostika obrny, rodinná tragédie a pobyt na psychiatrii
Před 57 lety se odehrála tragická vražda ve Vonoklasech. Rodinná tragédie, při níž zahynuli manželé Jelínkovi, znovu ožila díky seriálu Studna a minisérie diváky okamžitě získala na svou stranu. Jediný přeživší Stanislav Jelínek měl velmi krutý osud. Jak informuje web denik.cz, nejenže přišel o oba rodiče, ale během svého života vyslechl i krutou diagnózu od lékařů.
Tragická událost
Osudná noc ve Vonoklasech, která otřásla tehdejším Československem, zůstává dodnes plná otazníků. Rodinná tragédie se dostala do širokého povědomí veřejnosti zejména díky svému zpracování v jednom z dílů dřívějšího oblíbeného seriálu Třicet případů majora Zemana. Kriminální příběh, ze kterého dodnes běhá mráz po zádech, znovu ožil díky nynější nové minisérii Studna.
Během tragické události někdo zapálí rodinný dům a po příjezdu hasiči při zásahu najdou ve studni tělo mrtvého sedmapadesátiletého Stanislava. V domě je pak tělo jeho o čtyři roky mladší ženy Marie. Jejich syn Stanislav mladší jako jediný přežil. Syn Jelínkových, po obrně částečně ochrnutý, byl nalezen až k ránu, byl v nedaleké obci u svého strýce.
Syn Stanislav Jelínek mladší změnil třikrát svou výpověď. Napřed naznačoval, že rodinu přepadli sousedé. Pak prohlásil, že ho pořezal otec. Nakonec tvrdil, že ho otec při pádu do studny minul a sám se utopil. Bezprostředně po tragédii skončil na psychiatrické klinice v Bohnicích.
Doporučené video: František Červenka promluvil o své roli Stanislava Jelínka
Diagnostika obrny
Jediný přeživší měl velmi krutý životní osud. V útlém dětství od lékařů vyslechl krutý ortel: obrna. Rodiče však odmítali dát chlapce do ústavu a starali se o něj doma. Kvůli postižení ho musela matka vozit na dvoukoláku do základní školy. Spolužáci se mu za jeho onemocnění nemilosrdně posmívali.
Navzdory zdravotnímu handicapu měl Jelínek pro učení nadání, nakonec úspěšně odmaturoval s vyznamenáním na střední škole v pražském Radotíně. Jak informuje web denik.cz, ve svých studiích pokračoval na Fakultě technické a jaderné fyziky v Praze. Jako úplně první občan Vonoklas získal titul inženýr. Vojna se ho kvůli zdravotnímu postižení pochopitelně netýkala.
Vědecká kariéra
Od vědecké kariéry ho neodradila ani rodinná tragédie a po velmi krátké době byl Stanislav z léčebny propuštěn. "V těch Bohnicích dlouho být nemohl. Modřiny na těle ani škrábance na obličeji a rukách, jak se dral ze studny, se mu ani nestačily úplně zahojit," rozpovídala se jeho sestřenice Marie pro deník Blesk.
Věnoval se především výzkumu, několik let měl dokonce pracovat v Moskvě. Od incidentu měl být neustále pod policejním dohledem. "Od té doby měl Staník, ať se hnul kam chtěl, policejní doprovod. Buď to byla kontrola, nebo ochranka, nevím,“ uvedla Marie.
Během pracovního pobytu v Moskvě si měl najít svou lásku. Ta na něj měla tlačit, aby se vzdal své vědecké kariéry a zaměřil se na rodinný život, a on ji poslechl. S rodinou se přestěhoval do Prahy a začal se živit jako knihovník. Pořídil si kousek od Mělníka zahrádku a poslední roky svého života strávil spíše v ústraní. Stanislav zemřel v roce 2003 na mozkovou mrtvici, bylo mu 73 let.