Lékař Pavel Dlouhý bije na poplach: Vraťme děti do škol, pácháme nedozírné škody
Jsou podle vás vládní opatření přehnaná, nebo by se naopak mělo přitvrdit?
Nejsem epidemiolog a na rozdíl od mnoha jiných „odborníků“, kteří neviděli jediného pacienta s covidem a vykládají v televizi svá moudra, se nechci pouštět do kritiky či dávat rady. Ta rozhodování určitě nejsou jednoduchá a správné řešení nenašli nikde ve světě. Znovu ale říkám, že jsme v průběhu epidemie nejvíce poškodili děti opakovaným a dlouhým uzavřením škol.
Podle vás je tedy distanční výuka neefektivní?
Distanční výuka nemůže nahradit kontakt s učitelem a spolužáky, navíc řada rodin nemá podmínky a někdy ani motivaci věnovat se dětem mnoho hodin místo učitelů. Bez ohledu na statistiky je potřeba školy otevřít a žáky do nich vrátit. V případě prvního stupně základních škol je to důležité i pro zaměstnavatele a fungování zdravotnictví.
Nehrozilo by tak větší šíření koronaviru?
Existuje řada kvalitních studií, podle kterých děti do 10 let nepředstavují zásadní epidemiologický problém, a je zde také doporučení respektovaného Evropského centra pro kontrolu nemocí (ECDC), které říká vládám v Evropské unii, aby zachování školní docházky považovaly za absolutní prioritu. Mrzí mě, že se neustále hovoří o zavřených hospodách, ale nikdo neřeší, že jsou děti doma a dlouhé hodiny na sociálních sítích, učni se nenaučí hoblovat, děcka na střední škole se nepřipraví na vysokou, vysokoškoláci se nedostanou do laboratoří a na praxi. Vytváříme tady generaci mladých lidí, kteří budou bez kvalitního vzdělání, bez sociálních kontaktů a návyků.
Proč k tomu podle vás ještě nedošlo?
Těch důvodů je více, jmenoval bych ale především dva. Určitě jsou tu někteří učitelé, kteří se bojí nákazy a kterým současný stav vyhovuje. Věřím ale, že většina pedagogů chápe, že v té první linii a v kontaktu s jinými lidmi jsou i jiné profese – třeba pokladní v supermarketu, které tam sedí celé dny a musí obsloužit spousty zákazníků.
A druhý důvod?
Druhou skupinu představují někteří úzkostliví rodiče, kteří se bojí poslat děti do školy – těm je třeba vysvětlovat, že průběh infekce v dětském věku je v naprosté většině případů bezpříznakový či zcela mírný a nestrašit je následky. Racionální je otázka, zda děti nezavlečou infekci ze školy k prarodičům, ale to lze ošetřit omezením návštěv a používáním respirátorů.