Lener zavzpomínal na zlaté Nagano: Popsal, co tým pohánělo k legendárnímu vítězství
Spolu s Ivanem Hlinkou dal dohromady zlatý tým, který v roce 1998 z olympiády v Naganu přivezl ty nejcennější medaile. Slavomír Lener (67) na premiéře filmu Děti Nagana, který se uskutečnil přesně čtvrt století po jejich historickém triumfu, nejenže zavzpomínal na celý turnaj, ale redakci eXtra prozradil, co bylo nejtěžší.
Jenom těžko bychom hledali Čecha, který si nepamatuje, co dělal, když český národní tým v roce 1998 na olympiádě v Naganu vyhrál zlatou medaili. Přestože od toho dne uběhlo čtvrt století, stále jde o jeden z největších sportovních úspěchů českých sportovců. To si myslí i Slavomír Lener, který tehdy spolu s Ivanem Hlinkou hvězdný tým dovedl k fantastickému úspěchu.
Nezapomenutelné Nagano
“Bylo to úžasné. Největší turnaj v historii. Bylo to originální a nedá se to zopakovat. Nás tehdy nejvíc oslovilo to, jak celý tým oslovil celou republiku. Dodnes všichni vědí, kde byli a co dělali. Je to čtvrt století a každý si to pamatuje,” zavzpomínal pro eXtra.cz Lener na premiéře filmu Děti Nagana, který si jako jeden ze strůjců historického úspěchu nenechal ujít.
A právě tam popsal, jaká byla atmosféra v kabině, zatímco celé Česko žilo hokejem. “Tehdy nebyly moc mobily, a tak nám chodily faxy. Kluci si je vylepovali v kabině a navzájem si je četli. Pak se k nám dostávaly různé sestřihy, jak tím lidi žijou, jak se srocují, a to nejen v Praze. Nechodilo se do školy. Tohle dávalo mužstvu energii,” popsal trenér s tím, že v kabině se ale této euforii nepropadalo.
Nejnáročnější momenty
“Panovala tam pokora. Kluci do toho šli opatrně a euforie byla až po posledním zápase,” vzpomínal Lener, kterého jsme se zeptali na nejnáročnější moment celého turnaje. Paradoxně nešlo o samotné zápasy.
“Nejnáročnější bylo dát mužstvo dohromady, aby si to sedlo. Pak jsme zápas s Kazachstánem potřebovali vyhrát o šest gólů, pak Ameriku, a když jsme to překonali, tak se mužstvo rozběhlo. Hašan chytal. To mužstvo mělo už takovou sílu, že se nepřemýšlelo, jestli vyhrajeme, ale jak vyhrajeme,” vzpomíná Lener s tím, že tým nikdo nemusel motivovat, ale naopak uklidňovat.
Nutno ale říct, že stačilo málo a vše mohlo být jinak. Hvězdný trenér totiž nyní přiznal, že národní tým s Ivanem Hlinkou vést nemuseli. Pro tehdejšího předsedu hokejového svazu Karla Guta nebyli rozhodně první volbou. „Nevím, jestli se tohle ví. Co nám Karel řekl, za námi přišel snad za druhou nebo třetí možností, že už mu to dost trenérů za téhle situace odmítlo,“ uvedl nyní Lener v pořadu Příklep na sport.cz.