Letecký pohled na zpustošenou katedrálu Notre-Dame. Jak moc jí voda a žár poničily?
Odborníci z řad architektů i pracovníků Národního ústavu dějin umění přiznávají, že podobnou situaci nezažili, proto odhadují, jak se materiál, ze kterého je katedrála vystavěna, v budoucnu zachová.
„Zdi jsou postaveny z kvádrů z takzvaného lutéckého nebo pařížského vápence a spojuje je vápenná malta. To jsou materiály, které nemají rády vysoké teploty,“ popisuje Clément Salviani z Národního ústavu dějin umění.
„Lutécký vápenec je křehký kámen, citlivý na oheň a vodu,“ přitakává historik architektury na univerzitě v Amiensu Arnaud Timbert. Velkou roli sehrává i olovo, které se na střeše roztavilo a dostalo se do zdiva. „Olovo je velmi těžké, což může být problematické, pokud se dostane do míst, která jsou již oslabena,“ poukazuje Timbert.
Problém je samozřejmě i s vodou Každá stavba, která vzplane, je poničena nejen ohněm, ale i vodou z hašení. Tento případ je i u Notre-Dame. „Voda může natéci do míst, která běžně nenesou takovou váhu a prosáknout do prasklin v kameni,“ říká Clément Salviani. „Voda musela oslabit spoje ve zdivu, které drží kameny pohromadě,“ doplňuje Timbert. To znamená, že mohou být poničeny celé kusy zdiva.
Spekulacím budou samozřejmě muset předejít přesné studie, které určí, jaký dopad na hmotu měl žár a voda. Francouzský tisk informuje i tom, kdo bude dělat první posudek o stavu chrámu. Bude jím hlavní architekt katedrály Notre-Dame Philippe Villeneuve.
Už teď je jasné, že by s financemi při opravě chrámu neměl být problém. Zatím se ve sbírce vybrala astronomická částka. Mluví se o stovkách milionů eur.