Lev získal pěticípou hvězdu a pracující lid moc. Před 60 lety zvítězil socialismus
Československá republika se stala socialistickou. Kromě změny názvu odebrali rudí papaláši lvu ze státního znaku zlatou korunu a nahradili ji pěticípou hvězdou. Politici pochlebující Sovětskému svazu tehdy z nové ústavy jásali. „Dnes, kdy schvalujeme u nás novou, socialistickou ústavu, sledují nás tisíce a miliony pracujících na celém světě a touží, aby se dočkali toho, co my máme v Československu,“ nechal se slyšet tehdejší poslanec Jaroslav Miska.
Vedoucí silou je KSČ
Vedle deklarace socialistického charakteru Československa byl do dokumentu zařazen i článek, že veškerou moc ve státě má pracující lid a vedoucí silou ve společnosti i ve státě je komunistická strana. V bodě o hospodářství se psalo, že za ekonomický základ republiky byla prohlášena socialistická hospodářská soustava, v níž jsou výrobní prostředky zespolečenštěny a veškeré národní hospodářství je plánovitě řízeno. Společenské vlastnictví pak mělo dvě formy - státní a družstevní. V kontextu současnosti může být úsměvné, že ČSSD navrhla zákon o dostupném bydlení, kterým chce družstevnímu typu bydlení dát zelenou před vlastnickým, za což se na ni soukromí investoři obořili.
Občanské svobody sice socialistická ústava zaručovala, ovšem v souladu se zájmy pracujícího lidu. V tomto znění vydržela ústava osm let, než ji v roce 1968 výrazně změnil ústavní zákon o československé federaci. Unitární stát byl přeměněn ve federativní útvar dvou rovnoprávných národů a ČSSR nadále tvořily dvě suverénní republiky - Česká a Slovenská socialistická republika.
Úloha KSČ zrušena po roce 1989
Podstatné úpravy prodělala ústava po listopadu 1989. Především byla zrušena vedoucí úloha KSČ, byly přijaty zákony vztahující se k volbám prezidenta, byl stanoven postup při nahrazování poslanců, kteří ztratili důvěru voličů, změněn název státu či zřízen Ústavní soud. Platnost ústavy skončila se zánikem Československa 31. prosince 1992.
Současná Ústava České republiky, přijatá 16. prosince 1992, je v historii české státnosti první ústavou, která byla přijata pro Českou republiku jako svrchovaný a samostatný stát. Spolu s ní tvoří hlavní součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod.