Makhmud Muradov o setkání se smrtí: Byl postřelen a pobodán, málem přišel o život
Dnes je MMA zápasník Makhmud Muradov (32) jeden z nejlepších bojovníků smíšených umění na světě, po boku Moniky Bagárové (27) má krásný osobní život a do kapsy nemá ani zdaleka hluboko. Vždy tomu tak ale nebylo, Muradov si svou cestu za životními úspěchy musel vyšlapat krůček po krůčku sám. Nejenže musel pomáhat rodině s finančními problémy, kdy neměli ani na jídlo, ale také nechybělo málo a dnes už mohl být po smrti, což prozradil pro portál Novinky.cz.
Uzbecký MMA bijec Makhmud Muradov popsal část svého životního příběhu, ze kterého jde místy mráz po zádech. Život se s ním nemazlil už od útlého mládí, velký zlom nastal, když jeho otec naboural a skončil na invalidním vozíku. V té době bylo Muradovovi 15 let, a aby mohl finančně pomoci své rodině, odjel pracovat na Sibiř.
"Tehdy se v naší rodině všechno změnilo, protože on už nemohl pracovat a my jsme se ocitli bez peněz. V Uzbekistánu navíc neexistují pojišťovny, léčbu si lidé platí sami, takže jsme museli prodat i byt a další majetek. Já s bratrem jsme museli nechat školy a začali jsme pracovat. Jedna z možností byla právě na stavbě v Rusku," svěřil se Muradov pro Novinky.cz se slovy, že pokud by ho celého zakrváceného neodnesli jeho kamarádi v náruči do nemocnice, dnes by tady už nejspíš nebyl.
Muradov málem přišel o život
"Spolu se mnou tam byli i Rusové, kteří strašně moc pili. No a když to přehnali, začali být agresivní a rvali se. Párkrát jsem se s nimi kvůli tomu dostal do konfliktu. Při jednom z těch konfliktů mě postřelili do hrudi, dodnes tam mám jizvu. Vlastně jsem měl tehdy obrovské štěstí, že byla právě zima a venku bylo minus čtyřicet stupňů, měl jsem proto na sobě hodně oblečení. Jinak by to asi dopadlo mnohem hůř. Při dalším konfliktu mě zase bodli do břicha. Kamarádi mě tehdy vzali a odnesli na rukách do nemocnice. Jinak bych tu už asi nebyl. "
V Rusku strávil Muradov další čtyři roky, pak ho kamarád přesvědčil, aby s ním vyrazil do Česka, kde se protloukal, jak to jen šlo. "Zase jsem dělal různé pomocné práce, neměl jsem pomalu ani na jídlo. Naštěstí mi pomáhali další cizinci, se kterými jsem se tady seznámil," líčí partner Moniky Bagárové o svých začátcích, během kterých poznal i lidi, kteří mu pomohli dostat se až na vrchol bojových sportů. Avšak bez vlastního odříkání a tvrdé práce by si o svém aktuálním životě mohl pouze nechat zdát.
Problém s českými úřady: Muradov prý představuje ohrožení pro Česko
S čím má ale Muradov stále problémy, jsou české úřady. Ač žije v Česku už dvanáct let, pořád mu nebyl udělen trvalý pobyt. "Platím daně a neměl jsem jediný problém se zákonem, přesto na papíry stále čekám. Trvalý pobyt mi nechtějí dát. Už jsem kvůli tomu přestal zvedat i českou vlajku na zápasech. Proč bych měl dělat čest takové republice, která mě nerespektuje? To fakt nevím," řekl se slovy, že české úřady mu to vysvětlují tak, že představuje ohrožení pro Českou republiku.
"Nechápu, kde to vzali. Každou noc usínám a přemýšlím, co jsem udělal špatně. Ale na nic nepřicházím," řekl Makhmud Muradov.