Markýz de Sade: Úchylnému aristokratovi odepřeli jeho poslední vůli
Pro někoho úchylné monstrum, pro jiné myslitel, který zkoumal nejtemnější labyrinty lidské duše. Donatien Alphonse François, markýz de Sade, byl ve své době nejprodávanějším autorem, měl však řadu stinných stránek, ze kterých běhá mráz po zádech. Z chlapce, kterého opustila rodina, vyrostl pedofil a velmi krutý muž. O jeho životě se rozepsal zahraniční web theconversation.com.
Markýz de Sade se narodil 2. června roku 1740 v luxusním paláci de Condé v Paříži. S takovým původem se zdálo, že budoucího markýze čeká krásný a bezstarostný život, chyba lávky.
De Sade neměl žádné pohádkové dětství. Jeho otec ho opustil, když byl ještě malý kluk. Matka odchod manžela neunesla a vstoupila do kláštera, napsal web The Conversation. Výchovy osamoceného chlapce se ujal jeho strýc abbé de Sade a armáda sluhů. Všechno se jim však vymklo z rukou a z markýze se pomalu, ale jistě stával rozmazlený, krutý a problematický kluk.
Bičování a svazek z rozumu
Abbé de Sade nakonec snahu vzdal a poslal markýze na Lycée Louis-le-Grand, prestižní střední školu v Paříži. Ve škole se s chlapcem nikdo nepáral. Pokud neposlouchal, dostal trest. Za závažná porušení pravidel čekalo na studenty bičování. Jak si můžete domyslet, markýz čelil bičování velmi často. Když učitelé neposlušného kluka bičovali, netušili, že s každou další ranou tvoří monstrum.
Rodina de Sade se po čase dostala do tíživé finanční situace, a tak se musel markýz chtě nechtě oženit. Jeho ženou se stala Renée-Pélagie de Montreuil, s níž se měl dvě děti – syna a dceru.
Mučení a otrava prostitutek
Spořádaný manželský život nevydržel markýzovi dlouho. Jeho dýchánky na Château de Lacoste byly plné brutality. Markýz začal experimentovat se svými nejdivočejšími touhami. Najímal jen ty nejatraktivnější mladé muže a ženy, aby pracovali na jeho hradě, a nutil je ke svým chlípným činnostem v ložnici. Samozřejmě nemohly chybět ani mladé prostitutky, kterými okořenil své zvrácené fantazie.
Kniha 120 dnů Sodomy
Obsah 120 dnů Sodomy byl a dodnes zůstává pro mnohé čtenáře šokující.Románové vyprávění proslulého markýze o hrůzných děních na zámku Silling, kdetýral své oběti se zvrhlými a krutými kumpány. Dílo, pocházející z 18. století,detailně popisuje všechny možné sexuální úchylky a anomálie, líčí bezmeznoulidskou krutost a morální zvrácenost.
Netrvalo dlouho a jeho choutky vyšly najevo. De Sade byl shledán vinným ze sodomie, znásilnění a mučení žen, dále uvěznění šesti dětí na svém zámku a otravy prostitutek afrodiziakem, kterému se říkalo „španělská moucha“, uvedl web factinate.com.
Ačkoliv se mu podařilo vyhnout trestu smrti, strávil téměř 30 let střídavě ve věznicích a ústavech pro duševně choré. Pro řadu lidí byl markýz vyšinuté monstrum, které má zálibu v sodomii a jiných sexuálních krutostech.
Stejný názor zastával i Napoleon Bonaparte, který jeho díla označil za ohavná a rozkázal je všechna spálit. Knihy, co se dochovaly, byly ještě po celé 19. a většinu 20. století zakázané. Až v roce 2017 se Francie rozhodla prohlásit dílo 120 dnů Sodomy (1785) za národní poklad.
Objekt vědeckého zkoumání
De Sade však nepřestal psát ani v sanatoriu v Charentonu, kde 2. prosince roku 1814 zemřel. Bylo mu 74 let. Ve své závěti přísně zakázal komukoli prohlížet jeho tělo a že by mělo zůstat nedotčeno na jeho smrtelné posteli po dobu dvou dnů, než je zřízenci uloží do rakve a pohřbí na jeho pozemku v Malmaisonu.
Nic z toho se mu nesplnilo. Po jeho smrti se stal objektem vědeckého zkoumání doktora Ramona. Po zkoumání lebky nebyla prokázána žádná fyzická ani duševní abnormalita. Odlitek z jeho lebky je k vidění v Musée de l´Homme v Paříži. Tělo kontroverzního spisovatele bylo pohřbeno na pozemku v Charentonu.
Zdroje:
Wikipedia.cz
theconversation.com
factinate.com