Máte strach, že zemřete? Klinická smrt je příjemná, říká český psychiatr

Většina lidí se domnívá, že smrt je věčnou ztrátou našeho vědomí. Dá se říci, že duše opustí tělo. Z výpovědí lidí se zkušeností klinické smrti vyplývá, že psýché neboli duše nebo také vnitřní já či vědomí přežívá. A to i když fyzické tělo zaniklo a fungovat přestalo.

Klinická smrt je charakteristická zástavou dechu a srdeční činnosti trvající 5 až 6 minut. Je to typ smrti, kdy CNS (centrální nervový systém) je stále funkční, ale činnosti srdce a dechu jsou zastaveny. V této době nesmí být organismus považován za mrtvý, neboť může být za určitých podmínek oživen. Většinou však dochází k odumírání jiných tkání buněk. A to zejména podle jejich citlivosti na nedostatek kyslíku.

V některých případech je však člověk schopen se vrátit zpět do své tělesné schránky. Ve většině případů člověka takový zážitek ovlivnil. Někteří lidé se vrací i s příběhem, který změní jejich pohled na život.

"Vyšetřoval jsem několik lidí, kteří měli prožitek klinické smrti. Kteří nějak umírali a byli ve fázi umírání, ale pak se museli nějakým způsobem vrátit zpátky do svého těla. Všichni lidi společně, mohlo jich být okolo dvaceti, říkali, že nešlo o nepříjemný stav. Naopak, že to bylo velmi příjemné, že daleko méně příjemné bylo, kdy se nějak dozvěděli, uvědomili si, že se musí vrátit. Zážitky těch lidí byly velmi zvláštní. Vraceli se třeba do kuchyně, kde neměli dovařený oběd. Nebo se před někým objevila chalupa, kde žijí jeho rodiče... Zajímavé bylo, že všichni se shodovali, že šlo o pozitivní zážitek," řekl eXtra.cz Jan Cimický.

Na druhou stanu podle různých průzkumů je asi šedesát procent lidí přesvědčeno, že tyto pozitivní zážitky lidí, kteří prožili klinickou smrt, jsou jen výplodem mozku a jsou způsobené především nedostatkem kyslíku, čili že jde o fantazie a halucinace. Někteří dodávají, že mozek ve chvíli umírání přináší silně pozitivní emoce jaksi automaticky. Asi čtyřicet procent lidí naopak tyto prožitky považuje za realitu toho, co se po smrti opravdu odehrává. Zajímavé ale je, že prožitky všech lidí, kteří klinickou smrt prožili, jsou napříč celý světem podobné... Po klinické smrti následuje podle jejich slov průchod jakýmsi tunelem. V dáli vždy září velmi jasné světlo. Po tunelu a objevujícím se světle prý následuje retrospektiva celého předchozího života a setkání s příbuznými a přáteli, kteří již zemřeli.