Menzelová přiznala psychické problémy: Nemohla jsem vstát z postele, všechna ta bolest se vrátila
Novinářka a producentka Olga Menzelová (43) je nezávislou ženou, která vždy žije podle sebe a svého nejlepšího vědomí a svědomí. Manželka a múza oscarového režiséra Jiřího Menzela (†82) se rozhodla vyrovnat s odchodem svého muže bez pomoci odborníků. Dnes by se ale podle svých slov zachovala jinak a se svým trápením by se svěřila do rukou terapeutů. O své bolesti se rozpovídala na Dvojce Českého rozhlasu.
Nepřenosný zážitek
Trojnásobná máma Olga Menzelová má za sebou opravdu těžké období. Pro podcast na Dvojce Českého rozhlasu se svěřila, že odchodem Jiřího, který obklopen rodinou zemřel 5. září 2020, počínaje a dalšími těžkostmi následujícími konče se pořád ještě, jak sama říká, "vydýchává".
"Odcházení Jirky pro mě byla úplně nová zkušenost, a to, že jsem mu slíbila, že ho vyprovodíme doma, je něco, co je nepřenosný, něco, co jsem nezažila, a ty emoce, jakkoliv si člověk myslí, že to zvládnul, tak se ty věci teprve probudí později," řekla v rozhovoru Olga, která se se vším dodnes postupně vyrovnává. "Jsem za to strašně vděčná, protože to je zkušenost, která je výjimečná, a nám se to podařilo důstojně až do toho konce, ale je potřeba čas, aby to člověk strávil všechno," připouští vdova po oscarovém režisérovi.
Bolest se vrátila
Olga si teprve po více než roce od Jiřího smrti uvědomuje, že možná neměla vše řešit jen sama v sobě. "Zpětně si myslím, že jsem měla vyhledat pomoc psychoterapeuta. Ten zážitek je tak strašně silnej, bolestnej a niternej, že když je člověk v plném nasazení, což já jsem s těma dětma a prací byla, nemůžete si nějak pořádně vydechnout, meditovat nebo to trošku líp strávit, tak si myslím, že tahle pomoc je opravdu na místě." I když si o sobě myslí, že je silná žena, která zvládne opravdu hodně věcí, tak pomoc odborníka by jí asi pomohla líp překonat to, co se jí nyní vrátilo. "Jirka je pryč víc než rok a mně se to vlastně všechno pořád vrací. Vrací se mi ty poslední momenty, jestli jsem se neměla zachovat jinak, jestli jsem si neměla počínat jinak," říká Olga, která se domnívala, že to všechno přestojí, aniž by se dostavily psychické potíže.
"Já jsem si myslela, že už jsem to zvládla. A teď opravdu před pár měsíci jsem se dostala do stavu, kdy jsem nebyla schopná ani vstát z postele, kdy jsem cítila tak těžkou vnitřní únavu i vnější únavu, že jsem pochopila, že se mi ty věci zase vrací a že je to o hlavě." Tato zkušenost pro ni prý je velikým ponaučením a dnes lituje, že specialistu na bolest duše nevyhledala dříve. "Člověk tu musí fungovat pro děti a pro tu rodinu a musí jít dál tím životem," dodává.
Jiřího štěstí
Ačkoliv bylo těžké se o manžela starat až do poslední chvíle, je mu velmi vděčná, že jí umožnil být u toho. "Mám tady ještě rodiče a babičku a vlastně Jirka je první, kdo mi odešel, takhle pod rukama. Takže to jsou zkušenosti, které může člověk zužitkovat a jsou velmi cenné." Zásadně důležitá zkušenost to podle ní byla i pro dcery Aničku a Evu Marii, kterou jako jedinou ze svých tří ratolestí počala s režisérem. "Holky byly celou tu dobu přítomny u Jirkovy péče. Chodily se mnou do nemocnice. Samozřejmě neviděly situace, které by byly jakýmkoliv způsobem pro Jirku dehonestující a děti jistě nemohou vidět všechno, ale braly to jako absolutně přirozenou součást, že se o něj staráme," řekla a připustila, že dcery to všechno snášely mnohem lépe než ona sama.
Stále půvabná producentka dokonce prozradila, co jí Jiří před smrtí říkával: "Holky, já jsem tak šťastnej, jakej s váma mám život. Já jsem si nikdy nemyslel, že budu mít tak šťastnej závěr života, a kdybych měl odejít zejtra, tak mi to vůbec nevadí, protože jsem měl v životě víc štěstí než rozumu. Já se nebojím smrti, já se jen bojím toho umírání, ale ne smrti," zavzpomínala na poslední společné chvíle.
Ideální partner
Olga Menzelová, která s úsměvem přiznává, že každému z jejích dětí dopřála ten komfort mít vlastního tatínka, promluvila i o tom, jaký by měl podle ní být ideální partner. "Pro mě je partner kamarád do nepohody. V těch věcech životních, když jsme někam spolu jezdili, neměli jsme potřebu jezdit každý jinam za svou partou. Já jsem tohle nikdy neměla a Jirka byl opravdu můj nejlepší kamarád," říká žena Menzelova života. "Zároveň to, co je v partnerství obecně důležitý kromě lásky, která má mnoho forem, je i důvěra. My jsme ten vztah měli specifický, mezi námi byl 40 let rozdíl, což je hodně, a samozřejmě ten vztah se vyvíjel. My jsme si s Jirkou pořád měli co říct, rádi jsme si povídali, rádi jsme spolu byli a to je strašně cenný."