Michaela Ochotská po letech v ústraní: Místo kostýmku tepláky, lodičky vyměnila za žabky
Michaela Ochotská (38) patřila mezi největší moderátorské hvězdy u nás. Dokonce když byla Lucie Borhyová poprvé těhotná, zastoupila ji v Televizních novinách po boku Reye Korantenga. Pak se ale ze dne na den rozhodla po pěti letech skončit. A byla za tím láska. Michaela se totiž rozhodla svou hvězdnou kariéru obětovat rodinnému životu po boku Lukáše Rosola, za kterého se v červenci 2015 provdala. Dlouho ale šťastní nebyli. Na přelomu roku 2016 a 2017 se totiž jejich manželství rozpadlo a Ochotská se krátce poté vrátila zpátky na Moravu, odkud pochází. A ačkoliv byla v posledních šesti letech doslova skoupá na slovo, nyní se rozhodla promluvit o svém aktuálním životě. Čím se dneska živí, jaký je život mimo showbyznys a proč by se už nikdy nechtěla vrátit do Prahy?
Lesk a popularitu vyměnila za poklidný život na Moravě. Michaela Ochotská, kterou si pamatujeme jako moderátorku Televizních novin, si našla práci na radnici ve výkonu přenesené působnosti státní správy, což znamená, že rozhoduje o trestech a pokutách. Ačkoliv se v posledních letech držela spíš v ústraní, nyní se rozhodla odhalit své soukromí.
Šest let v ústraní
Míšo, už je to několik let, co ses přestěhovala na svou rodnou Moravu. Stále toho rozhodnutí nelituješ?
Nelituji vůbec, a když náhodou začnu, tak se přeci můžu kdykoli vrátit do Prahy. Momentálně jsme na Moravě spokojení. Krásná příroda, velká rodina, přátelé, André zde žije od jednoho roku, takže tady má už spoustu kamarádů, školu, koníčky. Zatím bychom se stěhovat jinam určitě nechtěli.
Bývaly doby, kdy tě byl plný showbyznys. Dneska ses úplně stáhla do ústraní. Kdy přišlo ono rozhodnutí zmizet ze záře reflektorů?
To první přišlo, když jsem se rozhodla odejít z televize. Spousta lidí z branže mi říkala, že bez televize nejde žít. Jak už tam jednou jsi, tak ji prý potřebuješ pořád. Já naštěstí tento pocit neměla. Tehdy jsem se svým advokátem Tomášem Sokolem připravila dohodu, abych mohla v klidu odejít a podařilo se. Vše proběhlo v největší profesionalitě a klidu. Nicméně za těch pět let v hlavním zpravodajství TV Nova jsem nesmírně ráda. Byla to neskutečná střela, mraky zážitků, akcí, party, xy kontaktů a seznámení se s lidmi z různých sfér, a jak mi kdysi řekl stylista Filip Vaněk – "tohle ti už nikdo nikdy nevezme". A měl pravdu. No, a já se po pěti letech tohoto maratonu zamilovala a chtěla začít žít jiný život. Naplno partnerský, kdy jsme s mým exmanželem procestovali téměř "celý svět". Byly to nádherné roky. Viděla jsem tolik úžasných míst, kam bych se nikdy nepodívala, památek, velkoměst… wow.
O odchodu z Televizních novin
Říkáš, že odchod z Televizních novin domluvil tvůj advokát. Proč? Bylo to tak vyostřené? Nešlo dát jednoduše výpověď?
Samozřejmě že šlo a možná to i byl první krok mého advokáta, už si to přesně nepamatuji. Každopádně neodcházela jsem z nějakého malého kadeřnictví, ale z obrovské firmy, chtěla jsem, ať je vše právně a správně podchycené. A to se povedlo. Naše pracovní vztahy se rozvázaly v té největší profesionalitě a stále jsem s některými lidmi z vedení v kontaktu.
Partnerský život ti ale nevydržel a pak ses přestěhovala na Moravu. Jaké byly vůbec ty začátky pro holku, která zůstala sama na výchovu syna a byla zvyklá na to, že je středem pozornosti?
Pozornost se spíš strhla naším rozchodem s bývalým manželem. Nebylo příjemné, když nám stáli před domy fotografové a čekali, co se stane za zázrak. A tehdy jsem si opět uvědomila, jak závidím mým kamarádkám, které se například potýkaly s rozvodem, ale řešil to pouze úzký okruh rodiny a přátel, ne novináři, aby o tom mohli veřejně psát. Vzala jsem tehdy Andrého, kterého jsem chtěla před mediálním honem ochránit, a začali jsme žít náš život. Soukromý, schovaný, nikým nefocený přes plot. Měla jsem toho prostě „dost“. Nebyla jsem první ani poslední máma, která zůstala na výchovu dítěte sama, ale já navíc musela platit daň svého známého jména. A vidíš, nemusela dlouho. Jen stačilo změnit styl života.
Je to šest let, co jsi zpátky na Moravě. Nechybí ti někdy ten ruch velkoměsta?
Ani ne, není totiž kdy, neboť my stále pendlujeme mezi Prahou a Moravou. Spíš po dvou dnech v Praze říkám, jak se těším zpět na Moravu. Žádné kolony, problémy s parkováním, kdekoli jsme za pár minut. Teď mi kamarádka z Prahy volala a říkala, jak nic nestíhá a že nechápe, jak stíhám chodit cvičit, práci, pak ještě s malým na lyže. Odpověděla jsem jí, že jsem za 10 minut z práce ve vodě na bazéně a za hodinu a půl už stíháme být na ledě, nechápala, neboť její den je z větší části v autě. A to je to, co mi vůbec neschází. Ten šílený ruch velkoměsta. Žila jsem tam 15 let, užila jsem si toho všeho až až.
Návrat na obrazovky neplánuje
To je důvod, proč jsi už nepřijala žádnou nabídku k návratu na obrazovky?
Ano. Žijeme už úplně jinak, v klidu. Vrátit se do televize znamená znovu ten mediální kolotoč, být pod drobnohledem, neustálé odpovídání na otázky – Kdo byl ten muž? Kdo je váš přítel? Kdy bude svatba? Kdy bude dítě? Druhé? Třetí? (smích) Já už si svou kariéru v televizi užila nejvíc, jak se dá. Teď je čas přenechat post jiným. Mladším.
Jak jsi sama řekla, byla jsi v tom kolotoči patnáct let. Začalo to Pojišťovnou štěstí, pak jsi byla v Televizních novinách. Jde si zvyknout zase na ten “vesnický život”?
Pokud člověk stojí po celou dobu nohama pevně na zemi a jak se říká nezpychnul, tak dá. Nikdy nesmíme zapomínat, odkud pocházíme. A i když jsem žila v Praze, často a ráda jsem se domů vracela. Nesmírně si vážím příležitostí, které mi život přichystal, a že jich bylo, ale jsem pořád obyčejná holka, která si chce žít svůj prostý život. Každý máme možnost volby a já si nyní vybrala místo ruchu velkoměsta, jak říkáš, „vesnický život“, který mě baví. A až mě bavit nebude, tak se třeba vrátím do Prahy.
Nová práce na radnici
Po návratu na Moravu jsi byla patronkou nějaké nadace. Charity. Čím se živíš dneska?
Ano, máš pravdu. Když můžu, tak pomůžu, jen to dělám v tichosti. A čím se živím? Často mi lidi píší – a vy pracujete? Odpovídám s údivem k otázce, že ano, od své vysoké školy de facto pořád. Tedy kromě let, co jsem byla na mateřské. Moje práce je nyní různorodá, rozhoduji o trestech, vydávám příkazy a vedu jednání s lidmi, kteří se dopustili přestupku. Říkala jsem si, jestli někdy vůbec využiji svou vysokou školu - Mezinárodní vztahy a diplomacie - a tady ji krásně zúročuji.
Naplňuje tě to?
Naplňuje. Mám ráda výzvy a ještě raději se vzdělávám a učím nové věci. Ať se teď podívám doleva nebo doprava, tak všude mi leží zákony.
Takže rozhoduješ o pokutách. To máš velkou moc, ale také tě asi dost lidí nemusí, když jim něco napálíš. Nedostáváš se kvůli tomu do konfliktu?
Zatím ne. Každý, s kým se setkám při jednání, už zná hranice, kam se jejich tresty můžou vyšplhat. Chovají se samozřejmě slušně, aby jejich trest byl pokud možno co nejnižší.
Opravdu jsi nikdy nepřemýšlela o návratu do Prahy? Neumím si tě představit jako kancelářskou myš.
Nám to opravdu vyhovuje tak, jak to je nastavené teď. A v Praze jsme taky často.
Dá se tím uživit?
Kdyby nedalo, tak bych logicky tuto práci nemohla dělat.
Jsi přece jenom matka samoživitelka. Jak na tebe dolehlo zdražování posledních let?
Samoživitelka. To je slovo, se kterým jsem si taky zažila. Občas si někdo myslí, že je tak chytrý, až se chudák sám potopí. Pojďme si říct, že tento význam patří všem matkám, které mají dítě ve výlučné péči bez ohledu na výši alimentů. A to je právě ten důvod, proč jsem se rozhodla pomáhat matkám samoživitelkám prostřednictvím charity. Neboť jsem měla možnost seznámit se s osudy žen, které to měly opravdu těžké. Nicméně zdražování posledních let dolehlo úplně na každého, takže samozřejmě i na nás.
Musela se uskromnit
Myslel jsem to tak, že bývaly doby, kdy jsi byla na Nově, měla jsi k tomu další kšefty v rámci showbyznysu, po tvém boku stál úspěšný tenista. Dneska jsi na vše sama. Míváš někdy náročné měsíce?
Vše se odvíjí od stylu života, který žiješ. Pokud budeš žít ve společnosti miliardářů, kde musíš držet krok, pak náklady na tvůj život budou logicky dražší. Pokud žiješ na malém městě, stačí ti žabky a tepláky. Ušetříš. (smích)
Furt uhýbáš z odpovědi. Zeptám se na rovinu. Musíš otáčet každou korunu, nebo to zvládáš?
Klidně ptej. Jasně, že vše zvládáme. Vím, že doba je zlá. Spoustu firem vzal covid, teď další vlna krize, která se projevuje válkou na Ukrajině. Ale dokud je práce a možnost pracovat, tak je to fajn. A nás to aspoň naučí šetřit a nekupovat zbytečné věci. Covid nás taky naučil cvičit místo fit center doma, chodit více do přírody, neboť bylo vše zavřené. Důležité je jen umět změnit styl života.
Jak říkáš, zdražování se dotklo i vás. Museli jste se uskromnit? Nebo je plat úřednice na Moravě podpořený výdělky na Instagramu a alimenty od Lukáše Rosola dostatečně vysoký? Pokud tedy alimenty dostáváš.
Tak svoje výdělky ani výši alimentů tady veřejně uvádět nechci, to se nesluší. Ale jak jsem řekla, kdyby mě moje práce neuživila, tak bych ji nedělala a hledala jinou. A tatínek Andreaska se samozřejmě taky finančně podílí.
Jaký má Michaela Ochotská vztah s otcem svého syna Andrease Lukášem Rosolem, je aktuálně zadaná a touží po dalších dětech či svatbě? Nejen na to jsme se jí zeptali v druhé části rozhovoru, který brzy přineseme.