Mistr Jan Hus zemřel před 605 lety: Film o něm je plný historických nepřesností

Vylákání Husa kvůli jeho zatčení v Kostnici neměl na svědomí kostnický biskup, ale biskupové augsburský a tridentský spolu s kostnickým purkmistrem.

Karlovu univerzitu tvořily v Husově době ne dva (český a německý), ale hned čtyři národy (český, bavorský, saský a polský). Každý z nich měl jeden hlas.

V jedné scéně obyčejný člověk Husovi tvrdí, že má doma Bibli v němčině. Tehdy ale uměl číst jen skutečně málokdo. Kázání kněží mezi sebou šířili ústně. Knihy si mohli dovolit jen ti nejbohatší. Bible navíc byla přeložena do němčiny až o sto let později.

Podle režiséra Svobody je jeho Hus reálnější, protože je mladší než Hus ve Vávrově filmu. Husovi bylo ale v době jeho smrti zhruba 45 let.

Leckdo se s životním příběhem Jana Husa blíže seznámil až prostřednictvím filmů. To, co jsme zapomněli ze školních lavic, připomněl starším generacím režisér Otakar Vávra ve svém filmovém opusu z roku 1954, mladším pak Jiří Svoboda v televizním filmu na pokračování z roku 2015. Oba režiséři se ale ve svých filmových zpracováních života a smrti jednoho z nejslavnějších Čechů dopustili manipulace s historickou pravdou.

06. 07. 2020 11:29 | Autor Eliška Reiglová

Historik Martin Vaňáč na webu chrisnet.eu rozebral podrobně historické nepřesnosti v českých filmech o životě, věznění a upálení mistra Jana Husa.

Jako zásadní okamžik vnímá Husovu smrt. "Ztvárnění tohoto okamžiku zřejmě prozradí mnohé o úmyslech tvůrců a jejich věrnosti historickým pramenům," píše ve svém článku historik Vaňáč. Vávrově zpracování vyčítá, že Hus zemřel především pro pravdu Boží, což ale tehdejší doba, která se snažila popřít vše křesťanské, nedovolila filmově ztvárnit. Vávrův Hus tak umírá pro pravdu jako takovou a za práva lidu. Na hranici navíc - na rozdíl od skutečnosti podepřené svědectvím Petra z Mladoňovic - mlčí. Ve skutečnosti do poslední chvíle zpíval modlitbu.

Velkým zklamáním bylo pro historika i Svobodovo novodobé ztvárnění Husovy smrti. I tady mu vadí Husovo odevzdané mlčení. Jan Hus se totiž do poslední chvíle bránil nařčení, oslovoval přihlížející popravě a modlil se. Zároveň vyčítá filmu nevkusnou scénu s hysterickým Štěpánem z Pálče nebo pravdě nepodobnou přítomnost císaře Zikmunda a Husových soudců při popravě. Místo nich obklopoval hranici obyčejný lid, pro který byla poprava velkolepým divadlem. Kostnice navíc v době koncilu praskala ve švech. V desetitisícovém městě bylo namačkaných až sto tisíc lidí.

V neposlední řadě byl Hus ve skutečnosti obložen dřevem a slámou až po bradu, což by ale ve filmu nepůsobilo dostatečně fotogenicky.

Na další historické nepřesnosti ve filmu Jan Hus se podívejte v naší galerii.