Mladý komunista Korjagin: Lidé v ODS by zprivatizovali i vlastní matky, chci revoluci!
Arťom Korjagin (33) kandiduje jako osmička na kandidátce KSČM v Praze. Jaká témata chce radikálně levicový kandidát v politice prosazovat? Na to se redakce eXtra.cz zeptala v rámci série rozhovorů s mladými politiky a političkami, kteří se letos ucházejí o hlasy voličů. Jaké názory má budoucí politická elita této země?
Co vás přivedlo k politice a k angažovanosti?
Většinu svého dospělého života jsem se zajímal o svět kolem mě, ale nebyl jsem nikdy zapálený do politiky, většinou jsem pasivně volil sociální demokracii, protože jsem ji vnímal jako nějakou sílu, která hájí zájmy zaměstnanců. A jinak jsem to moc neřešil. V době, kdy byl premiérem Paroubek, tak jsem si říkal, že to není moc prima. Později jsem se vlastně začal nějak víc zajímat o filozofické aspekty politiky. To bylo v době, kdy jsem začal pracovat na Žižkově a začal jsem se potkávat s takovou aktivistickou žižkovskou levicovou scénou. A tím, že jsem si přečetl Stát a revoluce od Lenina a řekl jsem si pane jo, jak to, že mi tohle nikdo předtím neřekl!
A to vám bylo kolik?
To mi bylo právě docela dost. Třeba pětadvacet.
A třeba na střední jste byl nějak aktivní?
Ne, vůbec.
Spíš jsem se angažoval v takových contra culture věcech, měl jsem blízko k punkové scéně a vlastně jsem takovou rebelii proti systému prožíval spíš v tomto prostředí, které sice se může zdát jako politické, ale je politické spíše velmi povrchně. Takovéto „jsme proti konzumu“, „jsme proti systému“, "jsme za nějakou velmi abstraktní anarchii", ale do hloubky jsme nikdy moc nešli, pro nás bylo nejdůležitější jít na deset piv, to byla pro nás největší rebelie tehdy. Takže až v tom dospělém pracovním životě jsem se začal více zajímat o strukturální problémy společnosti.
No a ta KSČM, vy jste byl vždy komunistou?
No já bych sám sebe označil za takového levého komunistu. Angažoval jsem se v různých socialistických spolcích. Vstup do strany jsem velmi rozmýšlel, protože komunistická strana - tedy konkrétně ta česká - není žádným ideálním místem. Pro mě to je kompromisní řešení. Vstoupil jsem do strany, protože pokud chci mít tu komunistickou stranu jinou, tak je to potřeba dělat zevnitř, a ne zvenku a ta funkční komunistická strana je ve společnosti potřeba. Takže to byl můj hlavní důvod, proč vstupovat.
"Jeden člověk může změnit mnohé"
Takže vaším cílem je to nějak zvnitřku změnit?
Ne, mým cílem je dělat v komunistické straně komunistickou politiku, kterou já považuji za správnou a která mě a mým názorům a mé morálce vyhovuje. To, že v některých věcech ta komunistická strana podle mě nedělá dobrou práci, je fakt, zároveň ale pořád je to ta nejlepší strana v České republice.
Na jakých příkladech byste to uvedl?
Komunistická strana minimálně programově chce řešit problémy v ekonomické základně. Jasně říká, že kolektivní vlastnictví by mělo být přítomno v tom státě a mělo by být nejlépe funkční a poskytovat lidem nějaké sociální jistoty a zázemí. To je hrozně důležité si říci, že všechny sociální výdobytky jsou prima, pokud je na ně kde brát a je fajn mít tu ekonomickou základnu nějakým způsobem kolektivní, aby na ni bylo kde brát, protože pokud je vše privatizované, tak…
A to podle vás žádná jiná strana nedělá - třeba ČSSD?
ČSSD končí u zdanění, to je u nich to nejlevicovější, co dokážou. To je prima, určitě nejsme proti zdanění, ale myslím, že je potřeba jít ještě dál. Je potřeba, aby stát byl vlastník.
No a co když na té praktické úrovni je KSČM úplně stejná jako ostatní strany? Chce si došlápnout na chudé atd. Ostatně viděli jsme to i v hlasováních ve Sněmovně, že KSČM v tomto není jiná než ostatní strany. Sice má něco v programu ale pak se tím stejně neřídí.
To je problém, který mi v té straně připadá jako nejzásadnější. Personální problém je možné kritizovat z ideových pozic, ale pokud bych například byl členem ODS a řekl jim „vy tu vůbec neprosazujete státní vlastnictví“, tak oni by mi řekli „proč bychom měli, podívej se do papírů, my bychom nejradši privatizovali vlastní mámy“! Zatímco komunistická strana tohle programově chce, ale často to neprosazuje, a to je myslím si chyba, kterou je potřeba napravovat, a to lze pouze zevnitř. Plus bych chtěl říct, že zdaleka ne všichni poslanci KSČM a zdaleka ne vždy to tak bylo.
No dobře, ale myslíte si, že jeden člověk zvrátí to, jak ty lidi v té straně fungují?
Já jsem velkým fanouškem sci-fi. A velmi často se ve sci fi příbězích objevuje cestování zpět v čase a lidé tam mají hroznou obavu, že udělají nějakou malou věc v té minulosti a to pak změní tu přítomnost. A přesně to platí pro dnešek. Jeden člověk může změnit strašně moc věcí. Ta kauzalita takto funguje. Pokud se podíváme do historie, tak máme spoustu postav, kde se ze začátku zdálo, že nemohou změnit nic, a nakonec oni změnili svět.
Jsem pro revoluci
Když už jsme u vztahu minulosti a současnosti, tak jak se díváte na minulý režim před rokem 1989?
Vzhledem k tomu, že první pokus o vybudování socialismu v Čechách selhal, tak ten režim nebyl úspěšný, to znamená, že nenaplňoval obzvlášť v pozdních fázích nějaké potřeby lidí a ti lidé řekli - my už to tady nechceme. A tohle si myslím, že je hodně důležitá zkušenost obecně…
Takže ho hodnote negativně?
Nejenom! Já si nemyslím, že je možné fungovat v morálních kategoriích dobré x špatné. Ten režim v něčem fungoval a v něčem nefungoval...
Když ho srovnáte s tím dnešním?
Je blbost to srovnávat. Můžeme srovnávat Československo v 60. letech s jinými zeměmi v té samé době. Srovnávat že dnes se máme líp než před třeba 50. lety - no jistě, že se máme líp. Pokud bychom se měli hůř, tak by to znamenalo obrovské selhání lidstva. My se samozřejmě chceme mít líp. Když si řekneme - hele, my teď nemáme dostupné bydlení a to bydlení bylo dostupnější před 40 lety, tak je to obrovské selhání současného režimu. Současný režim by měl být plošně lepší než ten minulý, protože je to hodně let. Socialismus v Československu byl v 50. letech horší než v letech 60. Logicky, protože dochází k nějakému rozvoji.
Jste pro nějakou revoluci, nebo chcete věci měnit spíše parlamentní cestou?
Myslím si, že revoluce je tak široký pojem, že rozhodně jsem pro revoluci. Ale myslím si, že představa revoluce jako lidí s puškami na barikádách je velmi omezený způsob přemýšlení. Revoluce je velká společenská změna.
ROZHOVORY: Mladé tváře v politice
V rámci voleb do Poslanecké sněmovny připravil portál eXtra.cz sérii rozhovorů s mladými politiky a političkami, kteří se letos ucházejí o hlasy voličů. Jaké názory má budoucí politická elita této země?
Předsedkyně Mladého ANO Plesníková: Babiš Green deal podporuje, ráda bych vládu s ODS
Mladá pirátka Kocmanová: Byty danit nechceme, stát stát by se měl zaručit za nájmy
Mladý komunista Korjagin: Lidé v ODS by zprivatizovali i vlastní matky, chci revoluci!
Mladý topkař Pecka: Volil bych Trumpa, politici jsou novodobé superstar
Mladý sociální demokrat Ulrych: Byl jsem jediný levičák ve třídě, Stropnickému fandím
Přejděme k tomu, s čím jdete do politiky, co jsou vaše témata?
Pro mě jsou dvě nejzásadnější témata - práva pracujících, což je alfa a omega - a kolektivní vlastnictví. Rozvoj kolektivního vlastnictví v Čechách musí být znovu nastartován a měl by se týkat řady sektorů. A myslím, že by to mělo přestat být tabu. Stát může být podnikatelem úplně v pohodě.
Konkrétně vy jste na pražské kandidátce. Co vnímáte jako největší pražský problém?
V Praze samozřejmě úplně první problém je bydlení. Ten problém se každý rok zhoršuje a každé volby, ať komunální, nebo velké, se mluví o tom řešení a nikdy k němu nedojde. Vymýšlí se strašně moc způsobů jak to bydlení vyřešit, kromě toho jediného, a to je výstavba státního bydlení. To nedělá nikdo. Jedni chtějí uvolnit developerům ruce, druzí chtějí zdanit developery. Já si nemyslím, že potřebujeme soukromé developery k řešení bydlení v Praze.
A jak byste to tedy řešil?
Je možné mít státní stavební firmy. Je možné stavět státní bydlení a přidělovat ho na základě řady kritérií, ne jen kolik má kdo peněz, a vytvořit zde systém stabilního bydlení pro celou řadu skupin obyvatel, které teď to bydlení nemají a limituje je to v celé řadě věcí. Ono nejde jen o bydlení, ale i o to, že mladí lidé nezakládají rodiny. Spousta mladých skončí vejšku, protože nemají bydlení, senioři končí na ubytovnách. To vše se dá stáhnout k jednomu problému.
Takže byste přiděloval byty jako za minulého režimu?
Nemyslím si, že jako za minulého režimu. Přiděloval bych byty. Ta kritéria, kdo by měl bydlet ve státním bytě a kdo by neměl bydlet, by měla být výsledkem společenské diskuze. Mělo by to být demokratickou cestou rozhodnuto, že kdo je topmanažer, by si měl dovolit tržní nájem a není potřeba ho podporovat, zatímco senior, který zůstal sám, by měl dostat byt a měl by v klidu dožít a být v pohodě. Takže to, jak se přidělovaly byty za socialismu, v různých dobách socialismu, je dobrá zkušenost, ale co s tím dnes.
"Vězení mě změnilo"
Ještě bychom se vrátili k vašemu aktivistickému období. Vy jste byl zadržen v Německu. Můžete říct, co jste tam dělal a co se tam vlastně stalo?
Byl jsem účastníkem protestů proti zasedání G20. V rámci těch protestů jsem se dostal do střetů s německou policií a na základě toho jsem strávil…
A vy jste na ně něco házel?
Kameny.
Arťom Korjagin
- Narodil se v roce 1988 v ruském Petrohradě, od roku 1994 žije v České republice.
- V současnosti pracuje jako barman
- Kandiduje na šestém místě v Praze na kandidátce KSČM
- V Německu byl odsouzený za házení lahví na policisty, strávil několik měsíců ve vazbě. Nedávno mu tam vypršela podmínka.
Takže molotovovy ne.
Ne, byly to kameny, ale hodně se o tom psalo v novinách… Na základě toho jsem strávil necelé tři měsíce ve vyšetřovací vazbě a pak jsem skončil s podmínkou.
A změnil vás nějak pobyt ve vězení?
Ano, hned potom jsem vstoupil do KSČM. Já jsem se hodně zamýšlel nad tím bojem proti globálnímu kapitalismu a říkal jsem si, že kameny asi ne.
Takže ten výsledek je, že spíš to chcete změnit přes tu strukturovanou politiku než přes aktivismus.
Aktivismus je součástí politického boje, ale myslím si, že bez toho, aby… Prostě pokud nebude pracující třída chtít změnu, tak změna nebude. Ostatní je fajn, když se přidají, ale to jádro té společnosti, pokud tito lidé nechtějí změnu, tak žádná nebude.
.Čína pro mě není vzor, ale dokázala pokroky
Co jsou pro vás zahraniční vzory? Všimli jsme si, že hodně sdílíte na sociálních sítích v pozitivním světle zprávy z Číny. Je to pro vás nějaký vzor?
Čína pro mě není vzor. Rozhodně ne. Čínská komunistická strana je partnerskou organizací KSČM. Komunistická strana Číny dělá svoji politiku pro Čínu a taky jasně říká - my děláme takovou politiku, která odpovídá čínskému základu. To nelze přenést do Čech…
Takže si myslíte, že tam to dělají dobře? Když vezmete v úvahu podmínky v tamních továrnách nebo utlačování etnických menšin, což se prokazatelně děje…
Čína má spoustu problémů jako stát. A myslím si, že rozhodně nemají hotovo. A vzhledem k tomu, že je to velmi chudá země, která ještě docela nedávno trpěla hladomory a kde lidé umírali kolem třicátého roku života na nedostatek potravin, tak myslím, že udělala velký pokrok v tom, jaký blahobyt tam je. A to, že po cestě k tomuto pokroku tam udělali řadu přešlapů, je fakt, a to že ještě v budoucnu udělá řadu přešlapů, je taky fakt.
A co teda pro vás znamená Čína, když to není inspirace?
Čína je pro mě stát, který nějakým způsobem ukazuje, že v rámci globálního kapitalismu může i země, která velmi dlouho trpěla pod nějakým koloniálním útlakem a která si prošla strašlivou válečnou zkušeností - měla občanskou válku - tak i přesto byla schopná se nějakým způsobem ekonomicky, vojensky, kulturně postavit na nohy a to je něco, co spousta zemí nezvládla, a hlavním faktorem v tom byla role Komunistické strany Číny, která tu zemi vede.
A máte nějaké jiné země, co byste měl jako vzor? Co třeba Kuba?
Nemám. Kuba je super v tom, že v rámci nejvíc nelidského embarga je schopná na tom být tak, jak na tom je, a ve srovnání s okolními státy je na tom líp. Vždy je třeba to vnímat ve srovnání. Já neříkám, že je ideál. Státy jako Kuba nebo Venezuela, nebo Čína jsou pod obrovským mezinárodním tlakem a to, jak se s tím vyrovnávají, to je dobré hodnotit, a ne říct Čína není opravdový socialismus, protože tam mají miliardáře nebo protože dělníci tam makají více než 8 hodin v továrnách. To je, jako bychom hodnotili Indii a řekli, že Indie je špatná země, protože se tam hodně znásilňuje. To je přece absurdní.
Jak hodnotíte současnou vládu, kdy KSČM podporuje miliardáře, velkokapitalistu?
Myslím si, že ta prvotní myšlenka podpořit vládu ANO a ČSSD mě dávala smysl. My jsme si nastavili nějaké podmínky, za kterých budeme tu vládu držet a ta vláda ty podmínky musí plnit a ve chvíli, kdy je přestane plnit, tak řekneme pardon, takhle ne. To, že do toho vstoupil covid, samozřejmě ničemu nepomohlo. Ale to, že jsme si podle mě víc nedupli a neřekli třeba v půlce pardon, většina těch věcí není splněna, to si myslím že byla chyba. Měli jsme dát vládě nůž na krk. Ale obecně ta idea, že KSČM podporuje nějakou menšinovou vládu a chce po ní věci, mi nepřijde nějak zásadně špatná. A to, že ANO je strana, která brání zájmy miliardáře, tak to je snad každá strana v Čechách, jen jsou to různí miliardáři.
Myslíte, že mladý člověk má dnes šanci se politicky angažovat?
Myslím, že mladí by se měli politicky angažovat, a myslím že by měli vědomě přiznávat, že neexistuje nějaká nepolitická sféra, že to není jenom o tom vstoupit do politiky. Člověk dělá ve svém životě politická rozhodnutí každý den. Už jen to, kde si koupíte rohlíky, je politické rozhodnutí. A buď ho člověk dělá vědomě, nebo nevědomě. I to, když nejdete k volbám, je politické rozhodnutí. To, že člověk je mladý, zároveň nemusí nic znamenat. Já znám spoustu mladých, co jsou hrozní, a naopak lidí v důchodovém věku, co jsou výrazně lepší než ti mladí lidé.
Kolik získá KSČM ve volbách?
V těchto 7 procent, v těch dalších 50.