Muži je milují, i když jim nerozumějí. Ženy je vyhledávají, i když je z nich bolí nohy. Záhada jménem "vysoké podpatky"!
Jsou vrcholně nepraktické, nepohodlné, zdraví škodlivé, ale přesto symbolizují krásu, atraktivitu, bohatství a erotiku.
To, co se většinou neví, je fakt, že kdysi bývaly vyhrazeny pouze mužům z vyšších společenských tříd.
Řeč je o podpatcích Nepraktické, ale krásné součásti obuvi žen všech věkových kategorií.
Již ve starém Římě s sebou podpatky nesly punc erotična, neboť jako součást oděvu byly vyhrazeny prostitutkám. Ve středověku se jim blížily dřeváky. Bohaté ženy si je dokonce obouvaly přes své drahé boty, když šly ven, aby je uchránily od bláta a odpadků z tehdejších špinavých ulic.
Od 14. století se k nám dostala vlna platformové obuvi z Turecka. Ta ale byla tak nepraktická, že bohaté moderní paničky mohly chodit na procházku jen v doprovodu sluhy, který je podpíral. Na tuto módu nejvíce doplatila její Mekka, Itálie. Konkrétně v Benátkách si to údajně štrádovaly karikatury na neuvěřitelných osmdesáticentimetrových platformách!
Už tehdy platilo, že čím vyšší žena obuv měla, tím výše si stála v celospolečenském žebříčku. Čím nepohodlnější obuv, tím více peněz. Kdo nosí podpatky, ten zákonitě nepracuje.
Není proto divu, že nejproslulejším milovníkem bot s vysokými podpatky byl francouzský král Slunce, Ludvík XIV. Otázkou je, jestli chtěl dokazovat svou moc a bohatství, nebo jen vylepšit svou výšku 163 cm.
Muži se s podpatky rozloučili až s přicházející osvícenskou logikou kolem roku 1740.
A od té doby přenechali tyto symboly nepraktičnosti, povýšenosti a zahálky definitivně nám, ženám.
A my jim za to děkujeme.
" style="border: none; position: relative; visibility: visible; display: block; margin: 0px; padding: 0px;" height="120px" width="400px">