Myslíte si, že jste ten nejlepší rodič na světě? Deset nejčastějších chyb při výchově, o kterých možná nevíte
Čeho by se rodiče měli ve výchově vyvarovat a na co si dát pozor, aby jejich dítě bylo šťastné, samostatné a připravené na život? Na to redakci eXtra.cz odpověděla psycholožka Marie Aujezdská.
Ať už dítě chodí do mateřské školy, nebo na základní školu, rodiče jsou těmi nejdůležitějšími osobami v jeho životě a výrazně tak ovlivňují jeho vývoj. Otec či matka se ale často dopouštějí chyb, které mohou v budoucnu jejich dětem uškodit. Je obtížné vybrat 10 největších chyb, kterých se rodiče dopouští na svých dětech. Psycholožka Marie Aujezdská (z kliniky Logo) zmínila 10 těch velmi častých chyb a vytyčila i to, jak by měla v ideální případě komunikace s potomky vypadat.
1. Nedostatek času
Někteří rodiče na svoje děti prostě nemají čas. V rodině je ale velmi důležité vzájemné sdílení a naslouchání Pokud tomu tak není, dítě strádá a v budoucnu se to na něm může podepsat. „Nejde zde jen o zajištění provozních záležitostí, příkazů a pokynů, ale vymezení si času a vytvoření si prostoru na naslouchání osobních prožitků dítěte,“ tvrdí psycholožka Marie Aujezdská.
2. Nedůsledná, nejednotná, chaotická výchova s nedostatkem vstřícnosti
Každý rodič má jinou výchovu a podle něj je právě ta jeho ta nejlepší. Jenže může být někdy nedůsledná nebo chaotická. „Je třeba si uvědomit, že dítě zná své možnosti i to, když se proti nastaveným pravidlům proviní.“
3. Nadměrně ochranitelský přístup
Mateřská láska někdy nezná mezí Jenže některé matky to přehánějí a svoje děti milují až úzkostlivě. Volají jim několikrát denně a spoustu věcí dělají raději za ně. „Dítě se musí naučit snášet různé obtíže. Připravit se na to, že se mu nemusí vše dařit.“
4. Vyvarovat se ukvapených zákazů a slibů
Hodně rodičů používá direktivní výchovu. Někdy je to potřeba, ale rozhodně by dítěti neměli pořád jen něco přikazovat Rodič by se měl také zajímat o názory svého potomka a dítě by se mělo rozhodovat samo. A také není dobré slibovat něco, co už předem víme, že nikdy nemůžeme dodržet. „Zákazy a sliby nadělají většinou jen zmatek a mohou v neposlední řadě způsobit až ztrátu důvěry dítěte ve vás.“
5. Rodiče nepřiznají svůj omyl a dělají se lepšími, než jsou
Spousta rodičů neumí přiznat svoji chybu. Ale děti by měly vědět, že nejsou neomylní a také můžou chybovat. Přiznání omylu může velmi posílit vztah mezi rodičem a dítětem. „Pokud se přiznáme, tak to může vzájemný vztah jen upevnit. A musíme si uvědomit, že dítě stejně odhalí pravdu a její rozpor se skutečností ho může jen šokovat.“
6. Nadměrné zaměstnávání dětí koníčky
Každý rodič samozřejmě chce, aby jeho potomek byl aktivní a měl nějaké koníčky a kroužky Měl by mu ale nechat i jeho prostor a volné odpoledne. „Někteří rodiče neposkytnou dítěti čas na jeho momentální potřeby a na to, aby se naučilo s tímto časem samo hospodařit.“
7. Nevhodnou činnost dítěte je třeba hned zastavit a podporovat ho v tom, v čem je dobré
„Platí to pro mladší i starší dítě. Ale chybou je, pokud konflikt staršího dítěte řešíme před ostatními. Větší efekt mívá pozdější rozhovor v klidu.“ Rodič by měl dítě navíc podporovat v tom, v čem je dobré a co ho baví. Měl by podporovat silné stránky a nezabývat se těmi slabými.
8. Slova nemám tě rád zcela vyloučit ze svého slovníku
Rodič někdy řekne to, co ho později hodně mrzí. A ne jen jeho. Velmi to bude mrzet i jeho potomka. „I když nás chování dítěte mnohdy velmi nutí k takové reakci, slova jako nemám tě rád by se měla zcela vyloučit z běžné komunikace.“
9. Pozor na to, jak se o dítěti vyjadřujete
Rodiče často chybují tím, že se o dítěti vyjadřují, že je hloupé, malé a ničemu nerozumí „Později se důsledky tohoto přístupu mohou promítnout i v malé sebedůvěře dítěte.“
10. Realizace nesplněných přání na dětech
Rodiče si někdy plní svoje sny přes svoje děti. Například je nutí k vrcholovému sportu, i když by se dítě raději věnovalo nějaké jiné činnosti jako je četba nebo kreslení. „Někteří se dokonce snaží, aby se z jejich dítěte stal extrovert i přes to, že je od narození introvert, kterému stačí ke štěstí intimnější prostředí s několika kamarády.“
Výše zmíněné chyby v chování rodičů je dobré vzít spíše jako návod. Zamyslet se sami na sebou, potřebami, přáními, zkušenostmi z dětství i chybami. Těch se nikdo nevyvaruje. Rodiče tak docílí lepšího výsledku a kvalitnějšího vztahu k dětem.
„Přejeme hodně síly k přiznání si vlastních chyb i snaze o jejich nápravu. Ale pokud jste podle našeho obecného návodu dospěli k tomu, že děláte chyby a cítíte se provinile, tak si uvědomte, že nikdo není dokonalý. Každý se mýlíme a přiznání si vlastních chyb je první krok k úspěšnému zdolání výchovného procesu,“ uzavřela psycholožka Aujezdská.