Na Hromnice o hodinu více: 2. února se slaví svátek boha hromu Peruna i Den palačinek
Na Hromnice o hodinu více. Tradiční pranostiku vztahující se k 2. únoru známe všichni, víte ovšem, že ona hodina trvá ve skutečnosti 80 minut? Svátek je spojen s oslavou boha hromu Peruna a měl u nás dlouhou tradici, která se dnes však už často vytrácí. Lidé vyrábějí a zapalují v oknech hromničky a jedí palačinky. V redakci eXtra.cz jsme se podívali na to, jaké další tradice a pranostiky jsou s Hromnicemi spojené a jakou má souvislost s křesťanským dnem Uvedení Páně do chrámu.
Hromnice jsou označení svátku, který slavíme 2. února a jenž v křesťanství odpovídá dni Uvedení Páně do chrámu. Den předtím se navíc slaví keltský svátek Imbolc. Ačkoli jsou dnes tyto dny spojeny s oslavami příchodu jara, dříve tomu tak nebylo.
Svátek boha hromu Peruna
Hromnice jsou, jak název napovídá, spojeny s ohněm, bouří a bleskem. Naši předkové tento den slavili ještě před příchodem křesťanství uctíváním boha hromů a blesků Peruna. Ten se měl v tento den probouzet ze zimního spánku a přinášet s sebou první bouřky po zimě.
Naproti tomu datum svátku Uvedení Páně do chrámu bylo na tento den stanoveno podle biblických čtyřiceti dní od narození Páně v Římě v 5. století, kde boha hromu neznali. Souvislost je tedy dá se říci náhodná a domněnka, že měl tento křesťanský svátek pohanské Hromnice nahradit, mylná.
Jak oslavit Hromnice?
Nejznámějším zvykem na Hromnice je svěcení svící, takzvaných hromniček, které se pak dávají do oken, aby spolu s modlitbou ochránily domácnost během bouře. Jedná se o vysoké úzké svíčky, které si můžete snadno vyrobit i sami. Stačí k tomu knot, vosk a vyšší sklenice, která odolá horké lázni. Ve sklenici poté rozpustíte vosk, do kterého opakovaně namáčíte knot a necháváte zaschnout, dokud nezískáte požadovanou tloušťku.
Tradičním pokrmem spojeným s Hromnicemi se v průběhu let staly palačinky a tento den se tedy dokonce rovněž označuje za Den palačinek, jak uvádí web Toprecepty, který přidává i několik ověřených receptů na tento nadýchaný pokrm.
Na Hromnice o hodinu více
Nejznámější pranostika spojená s Hromnicemi je rozhodně Na Hromnice o hodinu více. Není to ovšem jediná pranostika spojená s tím, že Země neobíhá kolem Slunce v kružnici, ale po elipse, a tím během roku kolísá i okamžik, kdy je Slunce v nejvyšším bodě své dráhy a její rotace má vliv na světlo. Jako další se často s tou hromnicovou uvádí Na nový rok o slepičí krok. Na Tři krále o krok dále.
Jak uvádí web ČT24, podle těchto pranostik můžeme dnes převést, že slepičí krok trvá 7 minut a normální krok minut 14. Hromnické "o hodinu více" je pak ve skutečnosti 1 hodina 20 minut.
Pranostiky na Hromnice
Na Hromnice skřivánek musí vrznout, i kdyby měl zmrznout.
Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
Zelené Hromnice - bílé Velikonoce.
Na Hromnice jasná noc, bude ještě mrazů moc.
Na Hromnice, zimy polovice.
Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
Na Hromnice půl píce a půl krajíce.
Na Hromnice chumelice, netrvá pak zima více.
Přejdou Hromnice - je konec sanice.
O Hromnicích mrzne - medvěd bourá boudu, jen to vrzne.
O Hromnicích milejší ovčákovi vlk nežli slunce.
Proč musí skřivan vrznout?
Dalším pořekadlem, které je na Hromnice hojně používáno, je že Skřivan musí vrznout, i kdyby měl zmrznout. Toto tvrzení blíže upřesňuje archiv The Epoch Times: "Nejstarší zmínka o skřivanech ve spojení s Hromnicemi pochází ze spisu pana Ctibora Tovačovského z Cimburka 'Hádání pravdy a lži o kněžské zboží a panování jich' z roku 1457. V té době byl užíván tzv. juliánský kalendář, a tak tehdejší 2. únor odpovídal dnešnímu 11. únoru."
Dříve tedy byl skřivan skutečně spojován právě s datem Hromnic, kdy se vracel z teplých krajin a takzvaně "přinášel jaro". S přechodem na dnešní gregoriánský kalendář v roce 1584 se Hromnice posunuly na současný, pro skřivana ještě nepříznivý termín.