Narkomanka Katka trpí smrtelnou cirhózou jater: Lékaři jí dávají jen zhruba rok života
Narkomanka Kateřina Bradáčová (46), známá z časosběrného dokumentu Katka režisérky Heleny Třeštíkové, čelí vážným zdravotním problémům. Server Expres.cz informoval, že Katka trpí cirhózou jater. Ta je v kombinaci s velmi slabou imunitou, která je následkem užívání drog, pro Katku velmi velkým rizikem.
„Bohužel se stalo to, co jí hrozilo už dávno. Má cirhózu jater a do toho velmi špatnou imunitu,“ sdělila serveru Expres.cz žena, která je údajně s Katkou v kontaktu. „Bojuje a léčí se,“ dodala.
Kromě drogové závislosti čelila Kateřina Bradáčová mimo jiné například během těhotenství aktivní žloutence typu C. Její dceru Terezku vychovává babička, protože matce byla odebrána rodičovská práva v roce 2010. "To, jakou mám biologickou maminku, mě velmi mrzí. Já ale nejsem ona a ani nikdy nebudu,“ citoval server iDnes.cz Terezku.
Chodí si střílet denně
Dokumentaristka Helena Třeštíková začala film o Bradáčové, tehdy 19leté dívce z terapeutické komunity, natáčet v roce 1996. Bradáčová se sice několikrát pokusila s drogami přestat, nikdy se jí to však nepodařilo úplně.
Aktuálně Katka žíje nadále na pražských ulicích. Pohybuje se ve společnosti ostatních drogově závislých, často ve feťáky oblíbeném parku Mrázovka na Andělu.
Zdroj blízký Bradáčové, který si nepřál být jmenován, potvrdil: „Do toho parku si stejně jako všichni ostatní feťáci ze Smíchova chodí střílet. Chodí tam denně.“
Katka má cirhózu jater
Cirhóza, někdy označovaná laicky jako „tvrdnutí jater“, je chronickým onemocněním, při němž jsou jaterní buňky postupně nahrazovány vazivovou tkání. Játra přitom hrají v lidském organismu zásadní roli – jsou detoxikačním centrem těla, čistí krev od toxinů, produkují žluč pro trávení tuků, slouží jako skladiště energie a vitaminů a v neposlední řadě vyrábějí bílkoviny potřebné pro srážlivost krve.
Vážná nemoc, jakou je cirhóza, představuje konečné stádium mnoha jaterních onemocnění. K vážnému poškození jaterních buněk a jejich následnému zjizvení vede nejčastěji přetrvávající nadměrná zátěž – ať už v podobě zánětu, alkoholu, drog, toxinů nebo hromadění žluči. Onemocnění se navíc pozná velmi těžko, protože často až do pokročilého stádia probíhá bez příznaků. Lékaři se shodují, že průměr přežití pacienta s pokročilou jaterní cirhózou je jeden až dva roky.