Ne, pětku ne: Dětství byl fičák, říká Josef Melen. Dnes má sám dva kluky
Pamatujete na charismatického chlapce Pepu Melena, který v osmdesátých letech okupoval hudební pořady Československé televize a jehož hlas často zněl v rádiu? Interpret legendárního hitu Ne, pětku ne, který v songu žádal, aby ve škole nedostal obávanou nejhorší známku a doma pak co proto, brzy oslaví padesátku. Jak vzpomíná na hektické dětství, přísného tátu a co dnes dělá? Prozradil to v rozhovoru pro eXtra.cz.
Josef Melen: Doba slávy se vytrácí
Zpěvák, moderátor a producent Josef Melen (48) je dobrosrdečný chlapík, který odpovídá ochotně i na otázky z období před skoro 40 lety.
„Tehdy to byl doslova fičák. V osmdesátých letech jsme každý týden natáčeli nějakou písničku. Někdy pro rozhlas, jindy pro televizi a Supraphon. Vymýšlely se nové písně pro různé soutěže, kam jsem jezdil jako profesionál. Loni jsem třeba viděl záznam České televize s písničkou, kterou si přitom vůbec nevybavuji. Dokonce jsem volal i tátovi, ale ani on si ji nepamatoval. Sám koukám na to, kde všude jsem vystupoval,“ řekl eXtra.cz.
Po celé republice ho tehdy doprovázel právě otec. „Tatínek se snažil, seč mu síly stačily. Ale nebyl to žádný protřelý manažer, takže si z něj ti daleko protřelejší často udělali dobrý den. O lidských povahách jsme se tehdy dozvěděli hodně. Když jsem v šestnácti, sedmnácti letech slyšel, co všechno kdo napáchal, pomalu jsem tomu nevěřil. Šlo především o sliby. A slibem nezarmoutíte. Tatínek kvůli tomu vždy udělal první poslední, protože tomu, co jsem dělal, věřil. Často ale nerozlišil, že to byla jenom bouda. Tomu už se ale dnes taky jen zasmějeme,“ vzpomíná Josef Melen.
Pepa Melen o honoráři
Kolik za socialismu vlastně bral? Z dnešního pohledu jsou to směšné částky.
„Jako dítě jsem měl honorář jasný. Bylo to asi sedmdesát korun za vystoupení, profi třída dostávala dvě stě padesát korun, takže ten můj byl vlastně hezký,“ myslí si.
Jako kluk měl kromě hudební kariéry i řadu školních povinností, ale individuální plán pro něj neplatil.
„Učitelé byli velmi shovívaví. Jakmile jsem se někdy objevil ve škole, vždy bylo zkoušení. A jak jsem byl starší, to už jsme nejezdili jen po kraji, ale i do zahraničí. Stále jsem odevzdával úkoly, učil jsem se i na cestách. Neměl jsem úplně volný režim. Když jsem nezpíval, tak jsem se šprtal. Pro ostatní jsem tehdy nebyl úplně zábavný,“ vzpomíná nostalgicky.
Melen má dva syny
Sám už před časem přiznal, že stejně jako v písničce Ne, pětku, ne, která ho proslavila, jeho vlastní tatínek nešel pro ránu úplně daleko.
„Když se mi něco nechtělo, on mě motivoval tak, jak to tátové umějí. Občas pohladí, občas přitvrdí. Někdy bylo nějaké ostřejší slůvko. To ale sem tam potřebuje každý kluk. A když jsem byl malý, já jsem doslova miloval zmrzlinový pohár s ananasem. To byla pro mě velká odměna a za to jsem byl schopný udělat cokoli,“ usmívá se. Sám je otcem dvou synů, z nichž jeden už je plnoletý a druhý jde na střední školu. Vychází s nimi bez problémů.
Co dnes Melen dělá
I dnes Melena zastavují lidé na ulici.
„Stále ještě mě poznávají kvůli dětství, ale na druhou stranu si spousta lidí už moje jméno nespojuje s malým klukem a vnímají mě jako moderátora, který se zabývá hudbou. Šest let už mám v Českém rozhlase Dvojce autorský hudební pořad Srdcovky. Dříve to samozřejmě bylo úplně jiné a také jsem měl období, kdy jsem si dětství nechtěl připomínat, ale to už je dávno za mnou,“ vzpomíná pro eXtra.cz Josef Melen.
O čem v pořadu mluví?
„Po skládání je můj největší hudební koníček pátrání po historii vzniku písní. Zajímá mě, pro koho vznikly, nebo když se o jejich autorství někdo soudí a podobně. A některé songy, které se nám líbí v posledních letech, jsou ve skutečnosti třeba sto let staré, to je také velmi zajímavé,“ směje se moderátor.