Nejdelší cyklistický maratón ve střední Evropě letos vede na Slovensko
Handy cyklo maraton Volf založil v roce 2013 a jedná se o benefiční cyklomaraton smíšených týmů zdravých i handicapovaných cyklistů. Trasu dlouhou 2222 km musí družstva štafetovým systémem zdolat v limitu 111 hodin. Jede se tedy non-stop, ve dne i v noci, čtyři až pět dní. V roce 2015 se projektu zúčastnilo více než třicet týmů, téměř dvě stě padesát cyklistů
Týmy tvoří společně zdraví a handicapovaní cyklisté. "Jezdí s námi vozíčkáři, amputáři, ale také nevidomí na tandemových kolech, neslyšící, lidé s dětskou mozkovou obrnou. Chceme lidem ukázat, že týmová spolupráce mezi zdravými a handicapovanými je možná a není to v podstatě nic složitého. Stačí jen chtít, postavit družstvo a vyrazit. Závod jako takový je hezký nástroj pro integraci lidí do společnosti formou sportu, zábavy, nových zážitků. Nejde o to, být první v cíli, i když se samozřejmě závodí. Mnohem důležitější je šíření myšlenky, že v tom všichni jedeme společně," říká Volf, který se jako ředitel závodu každý rok sám staví na start s týmem přátel.
Spolupráce se stavební firmou Metrostav vznikla tak, že se její zaměstnanci zúčastnili Handy cyklo maratonu již v roce 2015. Ke generálnímu partnerství Metrostav přivedla dlouhodobá angažovanost v oblasti filantropie a sociální odpovědnosti.
Firma je navíc zakládajícím členem platformy Byznys pro společnost a za podporu potřebných lidí získala již řadu ocenění. "Jsme moc rádi, že se jedná o tradiční českou společnost s dlouhou historií. Velmi mile nás také překvapil přístup vedení Metrostavu v čele s jeho prezidentem Jiřím Bělohlavem Od prvních jednání cítíme chuť se v projektu maratónu realizovat a hledat nové možnosti, jak závod posunout zase o kus dál," komentuje Volf spolupráci s největší tuzemskou stavební firmou.
Jemu změnil v roce 2006 život těžký úraz na lyžích, který ho připoutal na invalidní vozík. Od dětství přitom plaval, věnoval se atletice a lyžoval. "Neuměl jsem si představit, co budu dělat, když jsem byl zvyklý denně sportovat, pracovat, hrát si s dětmi. Zkrátka žít naplno," vzpomíná dnes padesátiletý Volf. Nechtěl si připustit, že by se "jen" naučil žít na vozíku. Chtěl znovu sportovat.
Na lyže se vrátil přesně rok a den po úrazu. Nyní nejvíc jezdí na upraveném kole s ručním pohonem pro zdravotně handicapované. Každý rok na něm s kamarády podniká velkou cestu a snaží se svým výkonem motivovat i ostatní.
Před pěti lety ujel během dvaceti dnů téměř patnáct set kilometrů do Vatikánu, kde se setkal s papežem Benediktem XVI. Přivezl mu poselství naděje českých vozíčkářů. Každý den ujel pomocí svých silných paží téměř sto kilometrů, zdolal i Alpy. Svůj výkon ale nepovažuje za obdivuhodný. "Měli jsme prostě cíl. Beznaději nepropadáme nikdy, to bychom nikam nedojeli," dodává Volf.