Nejotevřenější zpověď Dominiky Gottové: V Praze si sáhla na dno. Cítila jsem se hrozně sama
Nejupřímnější zpověď Dominiky Gottové. Nejstarší dcera Karla Gotta (†80) po letech odhodila masku a vyznala se ze svých pocitů. A to nejen v písni Pro Tebe, kterou nazpívala spolu s italským hudebníkem Gabrielem Grillottim (60), ale také před kamerou eXtra.cz. Kdy jí bylo nejhůř, proč se cítila být osamocená a kdo ji nyní dělá šťastnou?
Na zpěv by se musela opít
Nejstarší dcera Karla Gotta Dominika Gottová se po dlouhé době opět vrátila do Prahy. Kromě návštěvy maminky Antonie a rozjímání u hrobu svého věhlasného tatínka tu měla i pracovní povinnosti. Společně se svými dlouholetými přáteli, hudebníky Petrem Vojnarem a Gabrielem Grillottim pokřtili CD a videoklip k písni Pro Tebe, která je Dominičinou niternou zpovědí. "Z mé hlavy to úplně nebylo, můj nápad to nebyl," přiznává pro eXtra.cz Dominika, která se s Gabrielem seznámila v baru a hned si kápli do noty. A protože krásně mluvila o svém tatínkovi Karlovi, vznikl z toho nápad na song. “Já jsem mu ale řekla, že neumím zpívat, to bych toho musela fakt hodně vypít, abych zpívala,” směje se nejstarší z Gottových dcer. Nakonec ale její italský kamarád vymyslel koncept a k projektu přizvali ještě jednoho Dominičina dobrého známého z branže. “Petr Vojnar vymyslel, že se to může udělat mluvenou formou, což se v šansonu někdy dělá. Tak jsem Petrovi navykládala ty svoje pocity, co bych tátovi chtěla říct, kdyby tady ještě byl, a jak jsem se vlastně cítila v době, kdy ta píseň vznikala.“
Protože Dominika není textařka, prosila Petra, aby dal její velmi intimní zpovědi nějakou pěknou formu, a tak vznikla její část, která není zpívaná, ale recitovaná. Gabriel se v písni ujal zpívané části a měl představovat ten pomyslný utěšující hlas Dominičina zesnulého otce. “Gabriel zpíval to, co by mi asi na tu mou zpověď řekl táta,” vysvětluje Dominika.
Cítila se ztracená
Jeden z veršů písně zní: Uvnitř jsem stejná jako ty. V mém srdci je láska a vůle žít. Představuje Dominičinu víru, že vše dobře dopadne. “Vůle žít… přesto, že jsem věděla, jak jsem nešťastná s mým momentálním životem, tak ta víra, že se ten život zase v dobré obrátí, nebo dokonce ve výborné,” vysvětluje usměvavá bruneta.
Dominika se kromě pocitů osamělosti potýkala i s tím, že se nachází pod drobnohledem nejen novinářů, ale i fanoušků svého táty. “Bohužel je to tak,” přiznala smutně Dominika. “Za mého krátkého pobytu v Praze, kdy jsem tu bydlela a pracovala, tak jsem vůbec neměla žádné soukromí. Ani v práci, ani v zaměstnání, ani na nákupu, ani v taxíku, ani v restauraci, vlastně nikde. V Helsinkách jsem soukromá osoba, kterou nikdo nezná. Můžete mít třeba špatnou náladu nebo jste unavená, nechcete, aby vás oslovovali cizí lidi,” vzpomíná Dominika na své pocity strachu z toho, co se zase stane, a tak trošku možná i volala o pomoc. “Bylo to vlastně volání o pomoc a ta představa toho, co by tomu tatínek řekl nebo co by mi poradil a jakou by mi dodal kuráž, jak se s negativními pocity vyrovnat," dodává. Ačkoliv na svého otce pěje samou chválu a vzpomíná jen na to nejlepší, na otázku, jestli se uvidí se sestrami a jaký má teď vztah s Ivanou, která dle Dominičiných slov již dále nechtěla platit její mamince pobyt v domově pro seniory, ale odpovědět odmítla. "K soukromým záležitostem se dnes opravdu nebudu vyjadřovat," řekla mile, ale důrazně.
Je opět šťastná
Intimní zpověď je nejen plná lásky, ale i vyjádření bolesti a Dominika v ní zmiňuje, že se cítí sama a ztracená, jak je na tom bývalá barmanka nyní? “Teď už ne. Od té doby, co jsem od února loňského roku zpátky u svého milovaného manžela v Helsinkách, tak už ne. Všechno už je zase při starém dobrém tak, jak to mělo být. Ale v té době, kdy vznikala ta píseň, která vznikla dávno ještě před mým stěhováním, tak v té době jsem se v Praze cítila hodně, hodně špatně a osamoceně.”
Proběhly zprávy, že se Gabriel Grillotti chtěl přes Dominiku pouze zviditelnit, jaký má na to pohled ale ona sama? “Já jsem vlastně běžný občan, bývalá servírka a barmanka a ani já nemám žádnou snahu se zviditelnit. Byl to nápad dát celému světu vědět, jak jsem se tady vlastně cítila a jak na něj vzpomínám," objasnila.