Nejstrašidelnější záhady Prahy? Obešli jsme místa ze seriálu 99 děsivých míst

Začneme na pražském židovském hřbitově. Je to místo, které v Praze paradoxně znají spíše cizinci. Zasloužila se o to hlavně legenda o Golemovi a přítomnost známého spisovatele Franze Kafky právě v pražském ghettu. Starý židovský hřbitov je proto v obležení turistů prakticky každý den a v každou denní dobu.

Mrtví ve vrstvách

Pražské židovské pohřebiště je totiž jedno z nejstarších na světě a své první věčné nájemníky přivítalo už v 15. století. Od té doby se tam nahromadilo na dvanáct tisíc náhrobků popsaných hebrejštinou a leží tam i světoznámé osobnosti. Protože hřbitov se časem ocitl doslova v centru vznikajícího velkoměsta, byl několikrát rozšiřován, nicméně zájmu o pohřbení právě tam se stejně nedařilo zcela vyhovět. Mrtví tak začali být postupně ukládáni do vrstev, kterých je k dnešnímu dni podle informací Židovského muzea v Praze asi deset. Vcelku morbidní představa s ryze praktickým řešením.

Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439, pohřbívat se na tomto místě definitivně přestalo v roce 1787. Každý si vybavuje známou legendu o Golemovi, hliněném služebníkovi, kterého na konci šestnáctého století údajně vzkřísil a lidské vlastnosti mu vtiskl Rabi Löw. I jeho hrob tam najdeme, přestože zemřel už v roce 1609. Nejstarší náhrobky se sice nedochovaly kompletní, jejich zrekonstruované fragmenty ale stále lze najít zazděné ve zdi hřbitova.

TAJEMNÁ MÍSTA

Záhadná Praha: Na hřbitově bláznů leží i Otýlie Vranská, místo má děsivou atmosféru

Čertovy kameny

Další ze záhadných míst v Praze jsou Čertovy kameny, kvůli kterým se přesouváme na Vyšehrad. Poblíž Slavína, hřbitova, kde jsou pohřbeni ti nejvýznamější Češi historie, se nachází podivný monument. Vypadá jako obří sloup zlomený natřikrát - a také se k němu pojí tři pověsti.

Podle té první by mělo jít o produkt sázky, alespoň to říká pověst ze sedmnáctého století. Ďábel se prý vsadil s knězem, že pokud nedonese sloup z chrámu z Říma, než se knězi podaří vyléčit ženu posedlou ďáblem, věnuje mu svoji duši. Ďábel však sázku prohrál, a když sloup donesl do Prahy a zjistil, že jde pozdě, naštvaně s ním praštil o zem. Pověst zachytil web kudyznudy.cz.

Další z pověstí přisuzuje vznik sloupu obřímu husitskému praku jménem Čert, který ho měl na Vyšehrad vystřelit při dobývání hlavního města. Podle třetí verze by mělo jít o sloup, který zničehonic spadl v původním vyšehradském chrámu v roce 1503. Jen zázrakem se však nikomu nic nestalo.

GALERIE

Záhadná Praha: Přízračné pohřebiště v Ďáblicích má pořádně černou minulost

Jak je to se sloupem doopravdy?

Pověsti stranou, pojďme se podívat na opravdový a vědeckými metodami ověřený původ sloupu. Ani tady ale nepanuje stoprocentní jistota. Asi největší světlo do záhady Čertových kamenů vnáší web vysehradskej.cz, který o sloupu říká: "Do dnešních dob panují o původním umístění a účelu sloupu pochybnosti. Objevuje se hned několik teorií, například že jde o pohanský časoměrný sloup, milník staré římské cesty nebo pranýř městečka Vyšehradu." Jako nejpravděpodobnější verzi však web zmiňuje, že by mohlo jít o sloup ze zrušeného kostela Stětí sv. Jana, jehož zbytky jsou dodnes zachovány v hradebním valu.

+ Dalších 13 fotografií

Sabina z Bacheloru o bolesti: Přítel ji podváděl, přesto se ho nechtěla pustit