Největší tahouni českého nároďáku. Kapitán Červenka nejproduktivnějším hráčem, neprůstřelný Dostál i hrdina Pastrňák
Česko má za sebou velmi vydařené mistrovství v ledním hokeji, na kterém se český tým postaral o největší úspěch od zlatého šampionátu v roce 2010. Velkou zásluhu na tom nese stejně jako na bronzu před dvěma lety kapitán Roman Červenka, který byl nejproduktivnějším hráčem národního týmu v tažení za zlatem. Velkou oporu měl tým po dlouhé době v brankovišti, kde se vyznamenal brankář Lukáš Dostál. Podle webu IIHF patří mezi nejlepší gólmany šampionátu.
Když kouč české hokejové reprezentace oznamoval nominaci na domácí šampionát, leckdo si klepal na čelo. Mnozí kritici se divili, že nevzal mladé pušky, kterým se letos dařilo, jako například Jiřího Ticháčka, jenž byl nejproduktivnějším obráncem extraligy. Radim Rulík ale vše odůvodnil tím, že chce hráče se silnou mentální stránkou, na něž nedolehne tlak domácího publika. A jak se ukázalo, jeho výběr byl naprosto správný.
Tým na cestě za zlatou medailí dokázal porazit ohromně silné Američany, možná papírově nejlepší tým turnaje Švédsko i nepříjemné Švýcary ve finále, ale to nesmíme zapomínat ani na skvělé bitvy ve skupině s Finskem a Kanadou. Kdo z českého nároďáku nejvíc vyčníval?
Roman Červenka jako správný kapitán
Málokoho asi překvapí, že nejvíc bodů z českého týmu posbíral kapitán Roman Červenka, který v nároďáku září už dlouhé roky. A jak bylo jeho zvykem, jako mazák asistoval u celé řady gólů svých spoluhráčů, díky čemuž nakonec skončil na bilanci 3 gólů a 7 asistencí, celkově z turnaje na 11. místě mezi všemi hráči. Jednoznačně to byl jeden z nejlepších hráčů českého týmu. Klobouk dolů, v jeho 38 letech...
Lukáš Dostál postavil v bráně zeď
Roky se říkalo, že nás na gólmanském postu bota netlačí, protože jich máme spoustu v top ligách. Jenže na šampionátu to tak v poslední desetiletce nevypadalo. To až letos se český tým mohl opřít o famózní zákroky jasné jedničky v podobě třiadvacetiletého Lukáše Dostála. Ten, co se týče procenta pochytaných střel, patřil k absolutní špičce turnaje, stejně tak co se týče obdržených gólů v průměru. Jak uvádí web IIHF, ve statistikách se celkově umístil na druhém místě. Těsně za Leonardem Genonim ze Švýcarska.
David Pastrňák nezářil bodově, ale pohybem
Když se potvrdil přílet Davida Pastrňáka, snad všichni čekali, že bude sypat jeden gól za druhým. Nestalo se tak, jak s Kanadou, tak s USA i se Švédském vyšel bodově naprázdno a zlí jazykové hřímali, že je k ničemu. Omyl. Už jen tím, že jde o jednoho z nejlepších hráčů v NHL, na něj musí týmy nasadit své nejlepší hráče, a on je dokáže utahat. Jeho pohyb, krytí puku a přihrávky do nebezpečných míst byly neskutečné. I přesto, že nesypal góly, makal pro tým. A nakonec se to vyplatilo, protože to byl on, kdo krásnou střelou rozhodl finále. Klobouk dolů...
Radko Gudas jako pečlivý školník
"Radko Gudas je jako školník, přes kterého nikdo bez přezůvek neprojde," hlásil trefně Robert Záruba. Gudas skutečně působil jako někdo, s kým se nechcete potkat u mantinelu, a spousta soupeřů z něj měla respekt. Přesně to po něm trenéři chtěli. Aby byl nepříjemný, aby se dostal soupeřům pod kůži, a řízný bek to zvládal bravurně. Jeho nahánění a otloukání Bradyho Tkachuka v zápase s Američany je toho jasným důkazem. A dlužno dodat, že ani nefauloval tolik, jako má ve zvyku z NHL. Jednoznačně byl přínosem.