Němý herec Stanislav Fišer: Dabéra náčelníka Vinnetoua zachránil Miroslav Hanuš
Český dabing přišel o dalšího ze svých velikánů. Zemřel herec Stanislav Fišer (†90), jehož nezaměnitelný hlas bude navždy spojen s filmovým náčelníkem kmene Apačů Vinnetouem, excentrickým inspektorem Clouseau ze série komedií Růžový panter a mnoha dalšími postavami. Přestože se kvůli zákeřné rakovině hrtanu již nemohl dále věnovat dabingu, dostal druhou životní šanci. Díky herci Miroslavu Hanušovi (59) si mohl opět stoupnout na prkna, co znamenají svět. Fišerovy vzpomínky nejen na návrat na jeviště, ale i na rozhodnutí lékařů, díky němuž se kdysi podruhé narodil, citoval server polar.cz.
Osudová rána pro Fišera
Ve věku požehnaných devadesáti let zemřel herec Stanislav Fišer. Jeho osobnost nevynikala pouze na divadelním jevišti, ale i v dabingových studiích, kde svůj hlas propůjčil celé řadě herců a jejich filmových postav. V posledních letech prý nesl špatně, že všichni velikáni, kteří ve filmech promlouvali jeho hlasem, postupně odcházeli do hereckého nebe. O jeho odchodu, jemuž předcházely dlouhodobé zdravotní problémy, informoval server blesk.cz.
Díky Fišerovi mohl na diváky prostřednictvím televizní obrazovky či stříbrného plátna promlouvat například apačský náčelník ze slavných knih spisovatele Karla Maye Vinnetou nebo hlavní hrdina komediální série Růžový panter inspektor Clouseau. Svůj hlas Fišer ale nepropůjčil jen hercům Pierru Briceovi (†86) či Peteru Sellersovi (†54), ale například i animované postavě galského bojovníka Asterixe.
Životní rána pro Fišera, jehož největším bohatstvím a zároveň hlavním zdrojem obživy je jeho hlas, přišla roku 2004, kdy prodělal zákeřnou rakovinu hrtanu. Ta ho bohužel navždy připravila o hlas. Aby lékaři zachránili hercův život, museli mu odebrat hlasivky.
"...Když tanečníkovi uříznou obě nohy, už si nikdy nezatančí, taková protéza neexistuje, a když klavíristovi obě ruce, už nezahraje, a když herci vezmou hlas, tak si také nezahraje... To jsem si uvědomil, když jsem zjistil, že vlastně mě nemůže nikdo slyšet, a tak se mi zhroutil svět. Co tady budu dělat, když nebudu moci hrát, ani filmovat ani pracovat v televizi ani dabovat... Prostě zbytečný život," uvedl Fišer ve svém dopise pro server polar.cz.
Zachránil ho Hanuš
Z depresivních propadů a pocitů beznaděje Stanislava Fišera vytrhl až herec Miroslav Hanuš, který "němému herci" vrátil opět chuť do života. "Připravoval u nás v divadle jako režisér novou hru Šakalí léta, ve které mi upravil roli: postava po celou dobu neřekne ani slovo, a přesto jsem byl dvě hodiny na jevišti. Měl jsem šest převleků a tři hodiny jsem neslezl z jeviště," vzpomínal Fišer, který nakonec odehrál neuvěřitelných 200 představení.
"Spousta tanečních variací a zpěvních partů, kdy jsem jen otevíral pusu. Pro mě něco neuvěřitelného, takže jako němý jsem přečkal strašlivý šok, když jsem se snažil promluvit a bylo ticho. Pak jsem dostal pomocnou a zázračnou mašinku, kterou jsem jako herec používat nemohl, ale v soukromém životě doma a kdekoli mi lidé rozuměli. Mohl jsem nakupovat, mohl jsem chodit na pivo s kamarády, a tak jsem překonal tu životní situaci, která mi teprve začala," uvedl slavný dabér.
Po návratu do divadla, ve kterém dříve strávil přes 50 let, přišly další divadelní role. Stanislav Fišer zazářil ve veleúspěšné divadelní hře Pan Kaplan má třídu rád, díky níž si připsal na své konto další dvoustovku na jevišti.
Jako Werich
Fišer o sobě v dojemném dopise prohlásil, že se až do posledního představení cítil jako Jan Werich (†75). "Měl stejnou nemoc jako já, odešel v tichu, jako by se vůbec nic nedělo, přestože věděl, že už se na jeviště nevrátí. Sešlo se velké konzilium lékařů a první věta zněla: „Vemte Werichovi hlas a zabijete ho.“ Jenže já nejsem Werich, mě do poslední chvíle před operací nutili, abych podepsal, že v případě potřeby mi vezmou obě hlasivky, tak se také stalo," vzpomínal na těžké životní chvíle, kdy pro něj byl vyřčen ortel.
Přestože přišel o hlasivky a už nikdy nebyl bez přístroje schopen mluvit, radil všem, kdo mají zdravotní problémy, aby lékařům absolutně důvěřovali. "Jsem sice němý, ale živý 17 let. Chtěl bych se dožít 90, ale nevím, nevím…. Chtěl bych žít jako vzpomínka a smích, pak se převléci do šatů z ptačího peří a zmizet ve větvích. To napsal básník Jaroslav Seifert. Líp bych to já říct neuměl…” prozradil herec Stanislav Fišer své přání loni v dubnu.
Festivalový trapas
Přání, aby se dožil významného životního jubilea, se mu vyplnilo, ačkoli na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech mu omylem vystrojili funus mnohem dříve. Roku 2015 byl totiž zařazen mezi významné české osobnosti, které toho roku zemřely, a jeho fotka byla i na smutečním tablu promítaném během slavnostního zahajovacího ceremoniálu.
Sám prezident festivalu Jiří Bartoška se pak Fišerovi po telefonu omluvil a žehlil snad jeden z největších trapasů v historii karlovarského festivalu. „Zavolal a omlouval se, že ho to moc mrzí a že je to omyl! Já jsem mu řekl, že se snažím to pochopit,“ prozradil tehdy herec serveru blesk.cz.