Nesmrtelná teta málem nevznikla: Člověče, ty ses asi po..., šílela Bohdalová
Jedna z nejlepších rolí Jiřiny Bohdalové (89) na komediálním poli je bezesporu Závist v pohádce Nesmrtelná teta. Svůj herecký rejstřík v něm rozbalila naplno. Úplně na začátku byl ale její vztek. Co dalšího eXtra.cz prozradil režisér snímku Zdeněk Zelenka?
Nesmrtelná teta vznikala ve spěchu
„Jedna věc je předvést herecké umění před kamerou, což se Jiřině Bohdalové skvěle povedlo. Nejprve to ale musíte vymyslet a napsat. Bylo to v roce 1993 a film od první stránky scénáře do premiéry musel být hotový za necelý rok. A vymyslet takhle velký film není žádná legrace,“ začal své vyprávění Zdeněk Zelenka.
Film Nesmrtelná teta, který Česká televize uvádí v sobotu 1. 5. na ČT1 od 16:15, vznikal tedy v šibeničním termínu. A první reakce dámy, která v pondělí oslaví devadesát, nebyla moc milá.
Jiřina Bohdalová hudrovala
„V lednu jsem jí scénář odvezl na chalupu, a když jsem se vrátil domů, už jsem měl na záznamníku nahranou zprávu od Jiřiny. ‚Člověče, ty ses asi pos*al, to jsou čtyři role najednou! To budou prázdniny v hajzlu!‘“ vybavuje si režisér pro eXtra.cz svéráznou odpověď herečky.
„Místo toho, aby poděkovala za tak krásnou roli, tak mi ještě vynadala. (směje se) A to za tu roli později dostala Českého lva,“ vzpomíná autor filmu.
Jde možná o první český film, který používal počítačové triky.
Pravěké filmové metody
„Strašně jsme spěchali, dělali jsme je na koleně. Byla to jedna z prvních prací UPP (dnes i v Hollywoodu velmi uznávaná česká společnost – pozn. red.). Počítače už byly, jenže zatím neexistoval způsob, jak převést elektronický obraz z computeru do filmového negativu. To zatím nikdo neuměl. Takže jsme to tehdy udělali tak, že jsme na počítači vytvořený trik přímo z monitoru okénko po okénku snímali filmovou kamerou. To kdyby věděli Američané, jak jsme si poradili, budou se plácat do kolen. Zlaté české ručičky!“ chlubí se tvůrce Nesmrtelné tety.
Film se natáčel například na zámcích ve Vranově nad Dyjí, Horšovském Týnu a Sychrově, ve skanzenu Kouřim a na Kopicově statku v Českém ráji. Na tehdejší poměry to byl nejdražší český film. Stál 45 milionů korun.