Nezákonný postup vlády: Veřejnost může požadovat náhradu škody, říká právník
Zejména to, že i v krizových dobách je nezbytné, aby stát chránil především základní lidská práva. A co bude dále? Vláda má čas do 27. 4. přijmout nová, tentokrát již "krizová" opatření, která ovšem bude muset mnohem přesněji naformulovat. Bude muset navíc zvážit, zda při tomto pohledu soudů na věc obstojí i věcně (nejen formálně), tj. zda jsou stále potřebná a s jakou mírou intenzity zásahů do lidských práv.
Kdo je Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen je řídícím partnerem advokátní kanceláře Nielsen Legal. Dlouhodobě se věnuje problematice ochrany práv v on-line prostředí. Ať již jde o ochranu firem před zneužitím jejich know-how, ochranu lidí před zneužitím jejich soukromí, lidské důstojnosti, nebo osobních údajů, nebo o správné nastavení business vztahů mezi podnikatelskými subjekty.
Vedl řadu projektů v oblasti implementace informačních systémů pro velké banky a výrobní společnosti, zastupoval klienty ve sporech v oblasti IT a poskytoval poradenství i v oblasti regulace (vztahy k ČTÚ, RRTV apod.).
Mezi jeho klienty jsou mezinárodně uznávané IT firmy i neziskové organizace, které se věnují ochraně lidských práv i některých ohrožených skupin.
Tomáš je laureátem ceny Právník roku v oblasti IT za rok 2019 a Výroční ceny České asociace elektronických komunikací za rok 2014. V minulosti působil jako šéfredaktor odborného časopisu Technologies & Prosperity, ředitel rozvoje podnikatelské sítě IT podnikatelů TUESDAY Business Network (dříve First Tuesday), následně jako právník a posléze partner mezinárodní advokátní kanceláře Rowan Legal. Přednáší telekomunikační právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a právo ICT na Fakultě dopravní ČVUT. Je rovněž rozhodcem Mezinárodního rozhodčího soudu v Rize. Byl členem pracovní skupiny Ministerstva kultury SR pro novelu autorského zákona.
Tomáš Nielsen je autorem či spoluautorem řady odborných článků a publikací, například komentáře k zákonu o elektronických komunikacích (Linde, 2014), Základy softwarového práva (Wolters Kluwer, 2011), Práva k duševnímu vlastnictví a jejich ochrana (European Commission - Enterprise and Industry, 2009), Company Formations (CorporateINTL, 2009) a dalších.
Více o tématuFirmy a lidé, kterým v důsledku nezákonných opatření vznikla škoda, budou moci uplatnit nárok na její náhradu. Samozřejmě, bude nutné zejména posoudit, zda a v jakém rozsahu dosud platí i dřívější krizová opatření vlády. Náhradu škody by pak stát měl zaplatit i za budoucí opatření přijatá v rámci krizového stavu dle čl. 36 tzv. krizového zákona.
Kdo vyvodí zodpovědnost?
V případě škod z nezákonných mimořádných opatření navíc zákon přímo stanoví možnost vymáhat je tzv. regresně přímo od konkrétních viníků. To má několik nástrah – za prvé, musí být prokázáno zavinění (odpovědnost úředníka je tedy mnohem slabší, než např. jednatele ve firmě, k níž pan premiér tak rád přirovnával i náš stát). Za druhé – je součástí naší politické kultury, že vrcholní politici svedou nejen ekonomickou, ale i politickou odpovědnost na podřízené. Je však naděje, že veřejnost si tentokrát něco takového nenechá líbit. Podle mého názoru je totiž zcela nezbytné vyvodit ze současné situace odpovědnost nejen politickou, ale právě i ekonomickou, vůči těm, kdo jsou odpovědni skutečně.
I s ohledem na to je a bude zajímavé sledovat reakce dosud jednotného mocenského aparátu. Prezident republiky měl podle médií dokonce prohlásit, že tímto rozhodnutím na sebe soud převzal odpovědnost za další vývoj. Pevně věřím, že to takto neformuloval. Protože zasahovat do nezávislosti soudů podobnými výroky vznesenými do veřejného prostoru, to už by byla velká věc. Skoro by se chtělo všem vrcholným představitelům připomenout, že odpovědnost za sebe a naše děti máme hlavně my, dospělí lidé a rodiče!
Na další reakce si počkáme. Pro nás to znamená, že naděje na zachování právního státu tu stále je. Bude zajímavé sledovat reakci vlády v době, kdy se začaly ozývat soudy a kdy stále více odborníků upozorňuje na to, že nouzový stav a omezení práv odůvodněné hrozbami nemoci COVID-19 jsou již neudržitelné. A uvidíme, jak se k otázce zákonnosti (ústavnosti) nových opatření postaví Ústavní soud.
(komentář Tomáše Nielsena přinášíme v celém znění)