Obchodnice s rozkoší v době covidové: Mám velký strach, ale rouška při aktu je nesmysl, říká Lada
- Jak moc vaši profesi ovlivnila pandemie koronaviru
- Pokud se živíte primárně jako sexuální pracovnice, máte v současné době nějakou jinou práci? Dá se to vůbec utáhnout v této době?
- Je pravda, že někteří zákazníci této špatné doby zneužívají a buď chtějí služby za méně peněz nebo celkově se snaží tu situaci zneužít?
- Jak to vlastně vypadá v praxi, pokud můžete popsat? Musíte mít na sobě roušku nebo platí zde nějaká hygienická opatření, popřípadě negativní test na koronavirus?
- Jak to vnímáte ze své pozice vy? Ubylo klientů, mají strach, je to náročnější?
- Kde je vůbec nyní možné provozovat tuto profesi? Doma nebo za klienty dojíždíte?
- Nemáte vy osobně strach, že byste chytla koronavirus?
- Můžete se svěřit s nějakou nejpodivnější věcí či požadavkem od zákazníka, se kterým jste se za svoji kariéru setkala?
- Jak moc se liší váš běžný den během pandemie koronaviru, když máte zákazníka a jak to vypadá běžně? Můžete to popsat?
- Jak jste se k práci sexuální pracovnice dostala? Co vás k tomu přivedlo a neuvažovala jste někdy o změně povolání?
Nemohu asi mluvit za všechny kolegyně, ale pokud jde o mne, pandemie má na mou práci zásadní vliv. Klienti mi volají a píší, ale já se bojím. Pokud bych pracovala tak jako dříve, nakazila bych nejen sebe, ale následně i další klienty.
A také bych tím poškodila svou profesi a své kolegyně. Jak to řeším? Naštěstí si mohu dovolit nepracovat tak často a mám jen pár klientů, které znám už dlouho a vím, že se chovají zodpovědně. Vždy před schůzkou se vzájemně ujišťujeme, že jsme v pořádku a v případě jakéhokoliv podezření (nachlazení, bolest hlavy) schůzku rušíme.
Pokud se chci chovat zodpovědně, tak nedá. Máme s partnerem společný rozpočet a výpadky v mé práci zatím pokrýváme z jeho peněz. Dívám se i po jiných možnostech, ale není to kvůli penězům, spíše mi vadí že, prostituce není u nás uznávána jako práce a nemohu po pravdě odpovídat na otázky kde pracuji, čím se živím atd.
Já jsem se s tím zatím nesetkala, ale je to proto, že své klienty dobře znám a dá se říci, že to jsou přátelé. Pokud jde o poptávku a požadavky, mám spíše pocit, že žádná pandemie není. Kdybych byla hloupá a nezodpovědná, tak mohu makat od rána do večera.
To je právě ten problém. V Česku neexistuje legislativa, prostituce není oficiální zaměstnání, takže ani nikdo neřeší, co se smí a co ne. Poskytovat sexuální služby a mít na sobě roušku a totéž chtít po klientovi, je nesmysl. A test na koronavirus?
Myslím že je to trochu alibismus. Jak starý by musel být, aby to dávalo nějakou záruku?
Moji klienti mají strach stejně jako já, a tak je komunikace náročnější. Na druhou stranu je to výhoda, protože dříve ke mně třeba někdo přišel s nachlazením, nic mi neřekl a já pak skončila na týden v posteli. A sama.
Já provozuji obě varianty a homeoffice mi nevadí. Je jen těžké to spojit se soukromým životem.
Mám velký strach. Jsem myslím trochu hypochondr. Ale nejde jen o mne. Moji klienti jsou také moji přátelé a já nechci být odpovědná za jejich nákazu.
Jejda. No úchylek jsem už viděla hodně, ale to asi tou otázkou nemyslíte. Dobře si pamatuji klienta, se kterým jsem chodila na nudapláž, snad proto, že se mi to hodně zalíbilo.
Moc se neliší. Ať jde o návštěvu u klienta nebo o homeoffice, je to cca 1-2 hodiny příprav, líčení, česání, lakování a snažím se naladit na svou sexuální energii a vše kolem přestane existovat.
Mám svoji práci ráda a nestydím se za ni. Ale byly doby, kdy jsem si něco takového nedokázala představit. Měla jsem dříve vztahy s muži, kteří nechtěli, abych pracovala a byla jsem tedy na nich finančně závislá.
A když jsem se pak ocitla sama, bez peněz a v Praze, byla jsem hrdá na to, že jsem po nikom nic nechtěla a dokázala se uživit sama. Byl to skvělý pocit nebýt závislá na mužích a vydělávat dobré peníze. Práce mne pořád baví a po svém příteli jsem chtěla slib, že mi v ní nebude bránit. Ale samozřejmě se dívám i po jiných možnostech, nechci o tom zatím mluvit, ať to nezakřiknu.