Oblíbené české míchačky: Co za alkohol se pilo za dob socialismu?
Za dob socialismu bylo všechno jinak. Byl omezený i výběr alkoholu, a tak museli být lidé více kreativní a často si sami vymýšleli míchané drinky. Koktejly u nás moc nefrčely, protože v hospodách nebyl dostatek surovin k jejich přípravě.
Míchačky a politická nekorektnost
Nedalo se s tím nic dělat, a proto vznikaly legendární české míchačky a některé z nich frčí dodnes. Češi nechtěli zaostávat, a tak vymýšleli vlastní drinky neboli míchačky. Moc se s vymýšlením nepárali a mixovali, co se dá. Řada názvů ďábelských míchaček je nekorektní a nebo jde o sociální komentář. Je to proto, že s hospodou je spojená politická nekorektnost. Jedním z takových příkladů je "utopený komunista". Na dno sklenice se dá griotka, která se opatrně po skle dolije vodkou. K této míchačce se vázala legenda. Čím víc se této míchačky vypije, tím více bude "utopených komunistů".
Základní ingredience
Takovým hlavním bodem pro klasické české míchačky byly tři základní likéry. A to byl vaječňák, zelená a griotka. S tím se pak mohl míchat tvrdý alkohol, jako je vodka a rum a nebo klasicky pivo. Populární bylo třeba Magické oko, což je panák zelené pozvolna spuštěný do sklenice piva. Klasikou bylo například i Vodníkovo sperma, což byla zelená s mlékem. Tradičně se pil i Semafor, který byl namíchán z vaječňáku, griotky a zelené, nebo Mozek, a to je griotka a vaječňák.
Long drinky
V oblibě byly dřív i takzvané long drinky. Většina z nich se pije tradičně i dnes a některé hospody je mají dokonce i v menu buď kvůli turistické parádě, a nebo proto, že je štamgasti mají v oblibě. Ukázkovým příkladem je Bavorák, což je fernet s tonikem, a Beton - becherovka s tonikem. Úplnou klasikou je pak všem známá Houba, což je červené víno s kolou.