OBRAZEM Babišova kampaň na vlastní kůži: Zrecyklované dárky a hloučky nespokojených důchodců
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš před téměř měsícem zahájil své turné s obytným autem po českých městech. Zatímco koaliční politici mu vyčítají, že si místo práce ve Sněmovně připisuje politické body, on tvrdí, že se snaží naslouchat lidem. Redakce eXtra.cz se jedno takové setkání, které se odehrávalo ve středočeském Rakovníku, vydala navštívit.
Rakovnické náměstí, deset hodin dopoledne. Na scénu přijíždí bílý karavan polepený tvářemi lidi z mnoha billboardů po celé zemi a které říkají, že za vlády Andreje Babiše bylo lépe. Pomíjíme to, že na nich jsou vyobrazeny tváře bývalých agentů StB a funkcionářů hnutí, a zajímá nás, jestli podobný názor sdílejí i lidé, kteří na podobné mítinky zavítají. Jak roste přístřešek kolem karavanu, zvětšuje se i hlouček zvědavých lidí. Většinou důchodového věku, už díky času, ve kterém se setkání koná. Občas se zastaví někdo mladší, ale většinou dlouho nesetrvá.
Stolek plný suvenýrů
Deset minut před půl jedenáctou, kdy má setkání s občany oficiálně začít, je hotovo. Andrej Babiš sedí pod přístřeškem karavanu, před sebou má stolek plný čepic, samolepek a svých knih a konverzuje s prvními návštěvníky. V takříkajíc předních liniích, v davu lidí, operuje víceúčelový ministr a další z hlavních tváří hnutí, Karel Havlíček. I ten vede s lidmi živou debatu, fotí se a rozdává úsměvy na všechny strany.
Když se Babiš chopí mikrofonu, před karavanem má asi padesátku hlavně svých příznivců. Převládají lidé důchodového věku, lze si ale všimnout i mladších ročníků. Babiš se chopí mikrofonu a začíná mluvit. Kritizuje příspěvek pět tisíc na dítě, který schválila Fialova vláda, ale i to, že vláda podle něj neřeší zvyšující se inflaci a spotřebitelské ceny. Kritizuje Green Deal, který sám podepsal.
Zdražování a Ukrajina
"Kdy už konečně Fiala půjde od válu," ozve se dotaz z publika od muže důchodového věku, zatímco hlouček jeho souputníků souhlasně zahučí. Babiš se dotazu usměje, ale varuje, že sto osmičkovou většinu není jednoduché porazit. Výše zmíněný dotaz, který zachycujeme, vlastně zachycuje náladu, ve které se nachází většina lidí, kteří se rozhodli dorazit na mítink: rozmrzelost, zklamání, frustrace ze zvyšujících se životních nákladů, ale i táhnoucí se války na Ukrajině.
"Jakmile jedeme do krámu, tak je špatně," komentuje asi šedesátiletá žena situaci se zdražováním potravin. "Ukrajinci zmlátili holku v Brně, to ale už nikdo nenapíše," svěřuje se další muž svému kamarádovi se zaručenými zprávami. Dezinformace a zaručené zkazky kamaráda vašeho známého se tu šíří jako lavina. Politici se je nesnaží vyvracet. Nemají zájem se hádat se svým potenciálním voličem, jeho strach může být síla, která je dostane zpět do sedla. Klidní a spokojení lidé totiž nevolí opozici.
Babiš to velmi dobře ví. Zatímco většina stran si nemůže podobné kampaně v mezidobí příliš dovolit, Babišovi to jeho téměř neomezený rozpočet dovoluje bez problémů. Ale i tady je vidět, že se šetří. Rozdávají se předsedovy knihy, které rozhodně nejsou novinkou, či kšiltovky se slogany Sorry jako, kterým Babiš proslul před několika lety. Příliš nových artiklů tu nevidíme, zdá se, že realizační tým se snaží využít přebytkové předvolební propagační materiály, jak jen to jde. Babiš tu má tým několika lidí.
Dárky pro vnoučata
Několik z nich se stará o organizaci a mediální výstupy, další se pohybují mezi návštěvníky a distribuují kšiltovky, trička a placky. Nejžádanější jsou čepice. "Chcete také, pojďte se mnou," vyzývá jedna z členek realizačního týmu dámu, která je zklamaná, že na ni nevyšly čepice se sloganem SORRY JAKO. "Moc děkuji, dám je všem vnoučatům," děkuje šťastná dáma, když dostává čepice přímo z kufru auta. "Škoda že ty volby jsou podvod. Babiš vyhraje a pak to přešmajchlujou na těch počítačích a připočítají si hlasy," je slyšet z hloučku starších dam.
Jak jsme na mítinku delší dobu, uvědomujeme si, že oproti těm předvolebním tu jedna na první pohled nepodstatná věc chybí. Diváci si jí ale všimli hned. "Je něco zadarmo," ptá se jeden zaměstnanec stavební firmy, který prochází kolem svého kolegy. "Knížka? Ježiš, aspoň pivo kdyby dal," slyšíme jeho reakci. Má pravdu. Na občerstvení tu nenarazíte, to se ve skladech po minulé kampani jaksi uchovat nedá.
Po asi dvou hodinách je čas sbalit karavan a vyrazit na další štaci. Ruku na srdce, tohle není klasický předvolební mítink. Babiš přišel svou cestou do opozice o obrovský mediální prostor a kampaní se snaží připomenout, že je stále tady. Nebude je totiž potřebovat jen v komunálních volbách, ale hlavně v těch prezidentských. Nevadí mu, že tady nenachytá nové ovečky do stáda svých příznivců. Nejsou tu placení naháněči, mladé hostesky a nadšení agitátoři. Babiš "jen" potřebuje lidem, kteří mu už jednou důvěru dali, připomenout, že je tu stále pro ně. A nebojí se při tom obchodovat se strachem.