ODS vznikla před 30 lety na troskách Občanského fóra, vzpomíná mluvčí prezidenta Havla
Občanská demokratická strana, kterou veřejnost zná především pod zkratkou ODS, slaví v těchto dnech třicáté narozeniny. Jedna z ústředních postav počátku devadesátých let, velvyslanec a někdejší tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla pro redakci eXtra.cz zhodnotil posledních třicet let ODS v české politice.
Občanská demokratická strana (ODS) vznikla v těchto dnech před třiceti lety. Profiluje se jako liberálně konzervativní pravicová strana, za jejímž zrodem stál mimo jiné exprezident Václav Klaus. Mezi další výrazné osoby této strany patří bývalí předsedové Mirek Topolánek, Petr Nečas, Martin Kuba nebo současný předseda Petr Fiala.
Strana ODS se vyvinula z porevolučního Občanského fóra, u jehož vzniku byl i velvyslanec a někdejší tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Michael Žantovský. Žantovský samozřejmě vnímal vznik strany ODS, která se do novodobé politické historie zapsala tučným písmem, a pro eXtra.cz ve zkratce zhodnotil jejích posledních třicet let.
„ODS vznikla na troskách Občanského fóra, když se začalo dělit. Byl to přirozený vývoj,“ říká s tím, že z iniciativ, které z Občanské fóra vznikly, se ODS ukázala jako nejvíce životaschopná. „Za těch třicet let prošla svými světlými i temnými okamžiky,“ popisuje Michael Žantovský začátky slavné politické strany, která byla vládní v letech 1992 až 1996, 1996 až 1997. Potřetí pak od podzimu 2006 do jara 2009. Dále od července 2010 do července 2013 jako nejsilnější koaliční partner v kabinetu Petra Nečase. „Dnes bezesporu představuje výraznou část české politické scény,“ konstatuje Žantovský.
„Myslím si, že v současné době jde o stabilizovanou stranu, která v některých chvílích stojí pevněji na určitých pozicích právního demokratického státu s prozápadní zahraničněpolitickou orientací,“ říká někdejší mluvčí prezidenta Václava Havla a výrazná osobnost české společnosti počátku devadesátých let. Žantovský dodává, že ODS „je rozhodně důvěryhodnější, než byla v některých momentech dříve, jmenovitě třeba za éry Mirka Topolánka“.