Okupace Československa v obrazech: Invaze vojsk si před 50 lety vyžádala více než stovku obětí
“Všemu lidu Československé socialistické republiky. Včera, dne 20. 8. 1968, kolem 23. hodiny večer překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé socialistické republiky. Stalo se tak bez vědomí prezidenta republiky, předsedy Národního shromáždění, předsedy vlády i prvního tajemníka ÚV KSČ a těchto orgánů,” tak začínalo provolání Všemu lidu Československa, které 21. srpna 1968 odvysílal rozhlas. Obyvatelé země byli v šoku, nechtělo se jim věřit, že se naplnil scénář, o němž se už dlouhou dobu diskutovalo.
Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy tehdy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Skončilo osm měsíců, které později dostaly název Pražské jaro, tedy období, které představovalo naději, že i v sovětském bloku se dá žít svobodně a bez strachu.
Po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou, byla obsazena většina důležitých měst. Bylo přerušeno rozhlasové i televizní vysílání, došlo k zatčení a internaci československých vedoucích představitelů - Dubčeka, Smrkovského, Černíka a dalších. Masové spontánní protesty obyvatel trvaly týden. Vojska Sovětského svazu na našem území zůstala až do roku 1991.
Do konce roku 1968 si invaze podle historiků vyžádala 137 mrtvých, další stovky lidí byly zraněny. Nejmladší obětí byl údajně teprve dvouletý slovenský chlapec, kterého na silnici srazila vojenská cisterna, nejstarší pak dvaaosmdesátiletá česká důchodkyně
Mnoho Čechů a Slováků bylo zabito či těžce zraněno již první den okupace, a to zejména během střetu sovětských vojáků s davem u budovy Československého rozhlasu v Praze. Několik obětí také zahynulo v hořících domech - buď přímo ve svých bytech, nebo poté, co ve snaze uniknout ohni vyskočily z oken.
Smrt ale našli i lidé v Bratislavě, Brně či v Košicích. Invaze měla za následek také emigraci přibližně 100 000 lidí do konce roku 1969, dalších 140 - 250 tisíc lidí pak emigrovalo do roku 1989.