Otevřete, gestapo! Dnes si připomínáme smutné 85. výročí od založení Hitlerovy tajné policie
Gestapo neboli Geheime Staatspolizei vzniklo přeměnou tajné pruské státní policie 26. dubna 1933. Některé zdroje hovoří o tom, že k jeho založení došlo již dříve, v roce 1932, na schůzi, které byl přítomen i Joseph Goebbels nebo Heinrich Himmler
Hlavní centrálou gestapa se stala budova bývalé uměleckoprůmyslové školy v Berlíně – dům gestapo zabralo tehdy, kdy se dozvědělo, že ve škole bujel komunismus Jeho úkolem bylo vyšetřovat zradu, sabotážní akce a všechny kriminální útoky na stranu a stát. Kompetence tajné policie přesahovaly hranice Říše a nebývalou krutost nacistických policistů okusili lidé i v dalších zemích.
Ve vedení gestapa se vystřídalo hned několik jmen – jeho prvním velitelem byl Rudolf Diels, přítel a chráněnec Hermana Göringa. Druhým z nich byl Heinrich Himmler a po něm do čela nastoupil Reinhard Heydrich Ten působil jako šéf sekce SS – Sicherheitsdienst, tedy vojenské bezpečnostní služby. Heydrichovi se podařilo vytvořit Hlavní říšský bezpečnostní úřad (RSHA) – gestapo přestalo existovat jako úřad samostatný a začalo působit jako složka RSHA, v jejímž čele stanul Heinrich Müller.
Müller byl ten, kdo rozpoutal teror tajné policie po celé Evropě. Prosadil rozšíření kompetencí gestapa, což znamenalo, že během 2. světové války mohlo gestapo vyslýchat, zatknout a také „nechat zmizet“ kohokoli bez toho, aby to někomu ohlásilo. V době, kdy se ještě jednalo o pruskou politickou policii, mělo v počátku roku 1933 budoucí gestapo 35 členů. Později dosáhl jejich počet pětačtyřiceti tisíc. Takto vysoký počet pomáhal řídit dobytá území, vést výslechy, rozpoznávat homosexuály, Židy a jiné osoby pro přepravu do táborů.
Gestapo bylo známé tyranskými metodami získávání informací. Vyslýchaným stahovali nehty z nohou, vypalovali kůži rozžhaveným železem, bili je, házeli do kádí s ledovou vodou nebo je věšeli na trám.
Nejpoužívanější formou mučení pak byla tzv. bitva – gestapáci vyslýchaného zbili takovým způsobem, že se už nedokázal postavit na nohy, ale nepoškodili mu přitom žádný životně důležitý orgán. Vyžívali se i v drcení prstů ve dveřích nebo v bušení do ženských prsou.
Výslechy ve Francii vedl Klaus Barbie, přezdívaný řezník z Lyonu. Ten dokázal strávit dlouhé hodiny mučením jednoho člověka, ale když se mu zachtělo, nechal rovnou popravit i na osmdesát vězňů, kteří se mu zdáli neužiteční. Většina vyslýchaných mučení nepřežila nebo putovala do koncentračních táborů.
Tajná nacistická policie působila i v Protektorátu Čechy a Morava – její hlavní velitelství bylo v Praze v Petschkově paláci v ulici Politických vězňů. Druhé důležité sídlo bylo v Brně, odkud gestapo podnikalo své akce na Slovensko.
Krutý nacistický úřad zanikl 8. května 1945 a po druhé světové válce byl prohlášen za zločineckou organizaci.