Partnerka Jiřího Procházky bez obalu o životě se šampionem UFC: Spávali jsme na zemi
Českého MMA zápasníka a šampiona UFC Jiřího Procházku (29) doprovázeli na jeho životní zápas nejen trenéři, ale také rodina a partnerka, právnička Kamila Kordulíková, která byla Jiřímu po boku i v oktagonu nejprestižnější bojové organizace světa. S Kamilou se redakce eXtra.cz potkala na premiéře filmu Jiří Procházka: Cesta bojovníka, kde nám prozradila, jaké je to žít po boku nejúspěšnějšího českého MMA zápasníka, také prozradila, co stálo za jejich rozchodem a následným návratem po dvou letech, a svěřila se, co je ve vztahu s profesionálním atletem tou nejnáročnější zkouškou.
Kamilo, potkáváme se na premiéře filmu Jiří Procházka: Cesta bojovníka, kam jste dorazila s Jirkou bok po boku. Předpokládám, že tak tvoříte znovu pár...
Ano, je to poměrně krátká doba, co jsme opět spolu. Takže jsem propásla i natáčení dokumentu. S Jirkou jsme tvořili pár od roku 2014 do roku 2019. Dva roky jsme měli pauzu a v roce 2021 jsme se dali zase dohromady.
Stála za vaším tehdejším rozchodem i Jirkova kariéra, která šla v posledních letech strmě vzhůru?
Ten rozchod přišel v době, kdy končil v Rizinu a začínal v UFC. Věděl, že nemá tolik času na vztah a věci, které se v něm řeší. Bylo to určitě i kvůli tomu, v životě člověka se ale odehrává spoustu věcí, život se vyvíjí. Zapracoval na tom, a když se mě někdo na ten návrat ptá, tak říkám, že jsem byla povolaná zpět.
Takže ten návrat přišel z jeho strany?
Myslím si, že to bylo vzájemné. My jsme byli v kontaktu neustále, i po rozchodu ty dva roky. Párkrát týdně jsme si něco napsali.
Jaké to vlastně je žít po boku nejúspěšnějšího českého MMA zápasníka?
Je to jiné, byla jsem s ním od jeho začátků a teď je to diametrálně odlišné. Když jsme spolu začínali, tak Jirka bydlel na ubytovně, kde jsme spali na zemi a spousty věcí nebylo. Když přišel ten Rizin, tak už v podvědomí veřejnosti byl, ale nedá se to srovnat s tím, co přišlo teď. Je to obrovský rozdíl a jsem za něj ráda, celou dobu na tom pracoval. I já jsem se snažila o to, aby měl podmínky, které mu umožní se rozvíjet.
Takže fungujete jako žena v domácnosti? Vaření, praní atd.
Pokud mluvíme o vaření, tak občas uvařím, ale má krabičky, takže velmi málo. Ono o to ani nejde, ráno odjede na trénink a vrací se v devět večer, takže tam ten prostor tolik není. Praní máme vyřešené, máme spíš problém, že bydlíme v lese, kde máme jímku, která je dost kapacitně omezená. Už jsem dostala pokyn, ať tolik neperu, že se dá to oblečení použít dvakrát. (smích)
Je něco, co na společném soužití vyloženě netolerujete nebo je pro vás náročné?
Tím, že je to osm let, co jsme se poznali, tak jsem zvyklá na upocené oblečení nebo všude poválené suplementy. Už to neřeším, ale dřív jsem na to byla netolerantní a měla jsem tendenci pořád něco uspořádávat. Teď, co jsem se vrátila do lesa, tak to nechávám být.
Nejnáročnější na tom asi je, že člověk nikdy nebude mít tu plnou pozornost. Ví, že bude až na druhém nebo třetím místě. To, co je v běžných vztazích, že páry žijí hodně jeden pro druhého, tak Jirka je oddaný boji a já jsem s tím smířená. Velmi ho podporuji a chci, aby byl nejlepší a neřešil nějaké zbytečnosti.
Jaké pocity se vám honí hlavou, když ho vidíte zápasit?
Já to zápasení miluji, ale je pravda, že když v roce 2015 dostal v zápase K.O. a spadnul, tak to bylo dost blbé. Byla to asi jediná chvíle, kdy mi zatrnulo. Ale jinak se na to těším, je to i tím, že mu věřím a vím, že je nejlepší.