Pečou se jidáše a zvony odlétají do Říma. Zelený čtvrtek plný zvyků a postních jídel

Zelený čtvrtek je pátým dnem Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí. Během tohoto významného dne si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista, i jeho zajetí, které následovalo. Samotný název pro tento velikonoční den vznikl, jak uvádí Český rozhlas, pravděpodobně zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Grünner Donnerstag (Zelený čtvrtek). Předchází mu Modré pondělí, Žluté úterý a Škaredá středa.

TRADICE

Velikonoce plné zvyků a tradic. Svatý týden není jen o beránkovi a barvení vajíček

Zvyky spojené se Zeleným čtvrtkem

V tento den se říkalo, že „zvony odlétají do Říma“. Po mši utichnou, a to až do Bílé soboty. Místo ranního, poledního a večerního zvonění obíhali chlapci vesnici s řehtačkami, klapačkami či trakaři. Říkalo se, že kdo v momentě, kdy uslyšel zvony naposled, zacinkal penězi, tomu se po finanční stránce dařilo celý rok.

Na Zelený čtvrtek se uctívala pramenitá voda jako dárkyně života, je to den očisty. Právě v tento den omývá papež nohy starcům, což je výraz úcty ke starým lidem.

Dále se nemá nic půjčovat a ani se hádat. Tím si zajistíte, že se vám hádky budou celý rok vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Když tento den spálíte smetí, hodíte ho přes plot nebo vynesete na rozcestí, opustí vaše stavení hmyz i myši.

RECEPTY

Velikonoční moučníky: Recepty na beránka, mazanec či tradiční jidáše i pro začátečníky

Den zeleného jídla (a pití)

Na tento den se tradičně jedly zelené pokrmy. Dříve šlo především o zelí či hrách, v dnešní době jej mají lidé spojený spíše se špenátem a zeleným pivem. Při vaření by se měly používat čerstvé bylinky, které člověku zajistí sílu a zdraví po zbytek roku.

Také se podle lidových tradic pekly jidáše, které vycházejí z podobného těsta jako mazance či vánočka. Jde o pečivo, které má svým tvarem připomínat spletený provaz, na kterém se měl oběsit zrádný Jidáš.

Vše o Velikonocích (zvyky, tradice, recepty) ➔