Před 170 lety se narodila úplně první dáma Charlotta Garrigue-Masaryková: Neslavný konec velké ženy

Paní Charlotta Garrigue-Masaryková se narodila v roce 1850 jako Charlotta Garrigue v americkém Brooklynu. Její otec byl bohatým americkým obchodníkem a sama Charlotta měla ještě deset dalších sourozenců.

Charlotta Garrigue-Masaryková a svatba s Masarykem

Charlotta Garrigue-Masaryková měla už jako malá ráda hudbu, a tak ve svých osmnácti letech odjela studovat do německého Lipska, kde se učila hře na klavír. Toužila po tom, aby se stala profesionální hráčkou na klavír, jenže si vážně poranila ruku, se školou musela seknout a vrátila se tak za Atlantik. V USA sama učila hru na klavír, do Lipska se však ráda vracela.

A právě v Německu, v roce 1876, potkala Tomáše Masaryka, se kterým se hodně sblížila. Společně se zajímali o filozofii a začali spolu trávit čas. Masaryk pak požádal Charlottu korespondenčně o ruku a v roce 1878 se v New Yorku vzali, i když její rodiče byli proti, jelikož Masaryk podle nich nežil v dobrých finančních poměrech.

Poté spolu odjeli do Vídně, kde se paní Masaryková začala učit česky. Pod pseudonymem Lorenzo společně psali do revue Naše doba a Charlotta začala přispívat také do českých a amerických časopisů.

Charlotta Garrigue-Masaryková: zajímavá a výjimečná žena

Od roku 1881 společně bydleli v Praze, kde se Masaryková výrazně začala angažovat v ženském hnutí. Bojovala o rozvoj českého školství a snažila se materiálně podporovat chudé ženy. Měla však taky hodně odpůrců, což se projevilo zejména poté, kdy Masaryk prohlásil Královédvorský a Zelenohorský rukopis za padělky. V centru zájmu stála také během takzvané hilsneriády (procesy se Židem Leopoldem Hilsnerem), kdy se setkala i s fyzickým napadením. Masaryk tehdy uvažoval o exilu do USA, jeho žena ho od toho ale zrazovala.

Její názory měly pro Masaryka velkou váhu. „Kdo ví, jak by se u nás vyvíjela historie, kdyby nebylo Charlottina neochvějného přesvědčení, že se tady musí podporovat ideje svobody a demokracie,“ uvedla pro portál dvojka.rozhlas.cz historička Lenka Slívová. „Podařilo se jí propojit několik hodně důležitých rolí: byla ženou, matkou, ale i myslitelkou, která svého manžela Masaryka hodně ovlivnila. Byla to nesmírně zajímavá a výjimečná žena, která TGM formovala po všech stránkách,“ dodala.

Charlotta Garrigue-Masaryková byla zbavena svéprávnosti

Masarykovi spolu měli šest dětí, jenže dvě dcery jim hodně brzy zemřely. V roce 1914 pak Tomáš s dcerou Olgou odešli do exilu, o rok později zemřel jejich syn Herbert, další syn Jan byl na frontě, a aby toho nebylo málo, tak ve Vídni byla uvězněna dcera Alice. Charlotta v důsledku všeho, co se okolí ní dělo, začala trpět depresemi, psychicky zkolabovala a skončila v sanatoriu ve Veleslavíně.

Tam v roce 1918 znovu potkala i svého muže, jenže její stav byl už natolik vážný, že byla zbavena svéprávnosti. V listopadu se stala Charlotta Garrigue-Masaryková první dámou Československa, tou ale byla pouhých pět let. Tuto funkci navíc vlastně ani nikdy pořádně nevykonávala. V roce 1923 pak nejprve prodělala mozkovou mrtvici a v květnu stejného roku zemřela na zámku v Lánech. „Charlie, děkuji za vše, co jsi pro mě udělala! Vím a říkám ti to, že bych nemohl dosáhnout toho, čeho jsem dosáhl, že bych se byl nevyvíjel, jak jsem se vyvinul,“ říkal Masaryk o své ženě, která se mimo jiné zasadila o to, že v první československé ústavě měly ženy stejné postavení jako muži.

+ Dalších 7 fotografií

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek