Přichází konec masopustu: Popeleční středou započne čtyřicetidenní půst

Popeleční středa letos vychází na 14. února. Do té doby se tak nezapomeňte pořádně najíst, tedy alespoň pokud plánujete držet tradiční půst, který bude trvat 40 dní, přičemž neděle se do něj nezapočítávají, jelikož mají zvláštní význam.

Oslavy konce masopustu

Největší oslavy zvané ostatky či fašank se konají od Masopustní neděle, která je letos 11. února, a trvají po tři dny do Masopustního úterý. V tuto dobu se konají masopustní průvody v maskách, zabijačkové hody a probíhá všeobecné veselí.

Masky v průvodu byly přesně dané a každá měla svou funkci. Nikdy v něm nesměl chybět medvěd, který byl jednou z nejdůležitějších masek, neboť byl symbolem plodnosti, s medvědářem, kobyla, Žid, nevěsta, tanečnice, cikánka, kominíci a čerti, jak popisují ve svém článku Toprecepty.

MASOPUST

Jak oslavit masopust: Přidejte se do průvodu maškar a na Tučný čtvrtek hodujte

Popeleční středa a půst

O Popeleční středě se dříve na čelo věřícím kreslil kříž zvaný popelec. Ten znamenal, že je onen člověk odhodlán zříci se hříchů. Symbol je převzatý z biblické tradice. Dobu před Velikonocemi měli naši předci tradičně spjatou s odepíráním si potravin, což mělo svůj praktický důvod. Docházely zásoby po zimě a do jara byl ještě kus, nové zásoby tak zatím nebyly a nemohly posloužit. Ti slabší kvůli nedostatečné výživě často v tomto období umírali. První mláďata a rostliny byly ještě daleko.

Do čtyřiceti dnů půstu se nezapočítávají neděle, což ovšem neznamená, že bychom se v tyto dny mohli v klidu oddávat hříšným radovánkám. Půst je pouze mírnější. Jak vysvětluje například ČT Edu, je to proto, že neděle mají pro věřící zvláštní význam a pojmenování. Šest postních nedělí nese tato označení.

První postní neděle - Černá neděle

První postní neděle se někdy také nazývá Pučálka, což je odvozeno od stejnojmenného pokrmu z naklíčeného hrachu, který se vařil, či Liščí neděle v souvislosti se zvykem pečení zvláštních preclíků, které se svázaly proutkem, pověsily na strom, kde je děti sbíraly jako dárek od lišky. Černá pak podle barvy šatu, do kterého se v tento den ženy oblékaly.

Druhá postní neděle - Sazometná neděle

O Sazometné neděli, jak už název napovídá, se vymetaly komíny, pavučiny a prach a uklízela se celá domácnost. Úklid symbolizoval nový začátek, který si naši předkové tradičně spojovali s jarem.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Toprecepty slaví masopust a čtenářům nadělují slevu: Pořiďte si naše kuchařky za skvělou cenu

Třetí postní neděle - Kýchavná neděle

Název třetí postní neděle má údajně kořeny v hlubokém středověku, kdy se v tento den konaly bohoslužby k odvrácení moru, který v 6. století zachvátil Řím. Počátek nemoci se projevoval hlasitým kýcháním. V té době prý vznikly i typické křesťanské pozdravy "pomoz pánbůh" a "pozdrav pánbůh".

Čtvrtá postní neděle - Družebná neděle

Čtvrté postní neděli se říkalo také Růžová, podle pokládání prvních jarních okvětních lístků růží na oltář. Družebná pak proto, že se v tu dobu chodili mládenci ucházet o ruku své milé s družbou v zádech.

Pátá postní neděle - Smrtná neděle

Ač by se to tak mohlo zdát, Smrtná neděle nemá nic společného se smutkem. Je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit, aby nastoupilo jaro.

Šestá postní neděle - Květná neděle

Květná neděle je šestou postní nedělí. Křesťanům otevírá svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce. K tradicím této neděle patří například svěcení vrbových proutků s kočičkami.

Pranostiky na masopust a Popeleční středu

S hlavním masopustem se pojí také několik pranostik:

Svítí-li slunce na bláznivé masopustní dni, bude pěkná pšenice i žito.

Jedí-li se koblihy na slunci, budou se malovaná vejce jíst na peci.

Jsou-li o masopustě dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.

Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.

+ Další fotografie

GLOSA: Naivní hanbaté krásky z Bacheloru. Denisa s Olgou touží po slávě, místo toho mají z ostudy kabát