Psychiatr o panice Čechů kvůli koronaviru: Nejde se bránit, lidé se bojí, že jim vláda tají pravdu

Nemoc

Pane doktore Cimický, dá se na chování vyděšených Čechů podívat i z psychiatrického hlediska?

„Existuje samozřejmě strach z nemoci zvaný nozofobie. Lidé, kteří jsou touto chorobou zasaženi, se obávají jakékoli nemoci, kterou by mohli chytit a dělají všechna možná opatření na ochranu svého zdraví.“

Jak se taková nemoc projevuje?

„Zažil jsem i klienty, kteří zalepovali a ucpávali i okna ze strachu, aby se k nim nedostaly nějaké viry. Někteří to přenášejí i na své okolí, například ho nutí přehnaně dodržovat hygienu, děti občas až terorizují. Musí například chodit naprosto zahaleny, aby na ně nepadla nějaká nemoc. Ale to, co se nyní děje v Česku, bychom asi nozofobií nazvat nemohli.“

Čtěte také: Kardiochirurg tvrdí: Nejlepší bude nákaza koronavirem všech

Úzkost

Jak byste to tedy pojmenoval?

„Je to spíš davová poplašenost, lidské vědomí je zmanipulované do té míry, že se mobilizuje úzkost. Nejde o konkrétní strach, ale úzkost z toho, že onemocním chorobou, o které se toho nic moc neví. Obava se zvyšuje, protože roste i počet zemřelých pacientů.“

Co dál může mít vliv na strach národa?

„Nyní je to ještě akcentované všemi možnými opatřeními, které pro většinu lidí působí nadneseně a zbytečně, ale u řady ostatních to může vyvolat pocit, že ti nahoře vědí víc, co nám neřekli, co prostý člověk neví.“

Čtěte také: Koronavirus zmutoval, na světě je agresivnější forma nemoci

Nedůvěra

Takže za to může i nedůvěra v politiky a hygieniky?

„Pokud má někdo dojem, že ve skutečnosti vláda a zdravotníci vědí nějaké informace navíc a nechtějí je prozradit, pocit neznáma a nejistota v něm vyvolává obranné reakce. Ty spočívají v tom, že lidé udělají to pro stresové období nejobvyklejší. To znamená, že se zásobí mýdly, dezinfekcemi či rouškami a jídlem, kdyby náhodou došlo k izolaci. Je to samozřejmě absurdní, ale tento pocit je živený tím, že na obrazovce někdo sice říká, že není třeba se bát, že se nic nestane a není důvod se zásobovat, ale za ním jsou záběry na prázdné regály I u toho nejapatičtějšího člověka to vyvolá pocit, že se musí chránit, i když ve skutečnosti toho třeba moc nehrozí.“

Nesouvisí současná situace s tím, že už nežije příliš Čechů, kteří zažili opravdovou krizi, například druhou světovou válku?

„My ale zažili dvě podobně vážné situace. Moje generace má v živé paměti rok 1961, když byla Kubánská krize (hrozba jaderného konfliktu mezi SSSR a USA – pozn. red.). Tehdy byla velká panika, lidé se báli, že začne třetí světová válka. Tehdy to skutečně bylo na spadnutí, proto se všichni zásobovali. Podruhé to bylo v roce 1968. Když se tu objevila cizí vojska, v té době nikdo nevěděl, co se bude dál dít a tvořily se zásoby na horší časy.“

Čtěte také: Obchodní řetězce uklidňují panikařící Čechy: Jídla je a bude dost

Obrana

Dá se proti davové hysterii vůbec bránit?

„Nedá. Musí to samo kulminovat a pak opadnout. Stejně jako povodeň. I když byste sám panice nepodlehl, když v televizi uvidíte prázdné regály, raději také do toho obchodu zajedete, aby na vás něco zbylo. My jsme ale národ, který má obrovskou fantazii. Jen během minulého týdne jsem dostal na patnáct fórů týkajících se koronaviru. Opět nám tedy pomáhá humor.“

+ Další 4 fotografie

Sabina z Bacheloru o bolesti: Přítel ji podváděl, přesto se ho nechtěla pustit