Trendy
válka na Ukrajině StarDance 2024 Zrádci (reality hra) Bachelor Česko 2024

Pyšná princezna způsobila poprask: Vránová se vztahem s Rážem téměř odepsala

Pyšná princezna: Alena Vránová se během natáčení zamilovala do Vladimíra Ráže
Zdroj: Československý státní film
Předchozí Další
+ Dalších 5 fotografií
legendární pohádka

Neuvěřitelných 71 let už baví diváky několika generací pohádkový opus Bořivoje Zemana Pyšná princezna. V pohádkovém snímku natočeném podle předlohy Boženy Němcové září v hlavních rolích Alena Vránová (91) a její herecký kolega – který se v průběhu natáčení stal pro talentovanou krásku i něčím víc – Vladimír Ráž (†77). Právě o milostném vzplanutí na place hovořila před lety herečka pro deník Blesk.

Zatímco Alena Vránová se ještě dnes těší ze zaslouženého hereckého důchodu, Vladimír Ráž – rodák ze západočeského Nejdku – zemřel v roce 2000 pouhé tři dny po svých 77. narozeninách. Jejich vztah, který vzešel z natáčení kultovní pohádky Pyšná princezna, byl v době svého vzniku předmětem obrovské mediální pozornosti.

Pro oba aktéry to navíc znamenalo nepříjemné komplikace. Vránová, tehdejší ikona krásy, byla totiž v té době vdaná za básníka a dramatika Pavla Kohouta (95). Ráž byl zase ženatý s herečkou a pozdější divadelní pedagožkou Alexandrou Myškovou (101).


Vránová: Lidé mě začali odsuzovat

„(Kohout) zamířil ze všeho nejdřív za Alenou (Vránovou) do Jetřichovic, kde v té době filmový štáb točil. Když se objevil ‚na place‘, zjistil, že nikdo z přítomných členů mu neumí vysvětlit, kde jeho žena právě je – a také kde je představitel hlavní mužské role dobrého krále Miroslava Vladimír Ráž. Alena se vrátila až po několika hodinách a ohromenému muži oznámila, že je do Ráže zamilovaná,“ popisuje v Kohoutově biografii Fenomén Kohout historik a spisovatel Pavel Kosatík.

Pro Pavla to byl šok do té míry, že zpočátku ani nepochopil, co mu vlastně jeho žena sděluje. Nejdřív si myslel, že jde jenom o platonické vzplanutí, že se Alena s Rážem zapomněla z jakéhosi soucitu. (…) Když si však uvědomil, oč jde, upadl na několik týdnů do naprosté hysterie, pokračuje Kosatík.

Kohout, tehdy vášnivý komunista, se pomstil Vránové způsobem, který byl pro něj v té době do velké míry příznačný. Veřejně ji označil za předlohu pro svou divadelní hru o nevěrné ženě s názvem Dobrá píseň. Ta pojednávala mimo jiné o „zlosynovi“, který dobrého komunistu připraví o ženu.

Lidé mě začali odsuzovat a filmaři se mě báli, uvedla herečka pro Blesk, aby ilustrovala, jak tato skutečnost zkomplikovala její tehdejší postavení ve filmovém průmyslu. Oba představitelé se nakonec rozvedli a poté uzavřeli manželství, avšak jejich pohádkový příběh happy endem neskončil. Ráž měl několik milostných afér a nové manželství také skončilo rozvodem.


Poupátko „přežilo“ zásahy komunistů

V době natáčení pohádky vládla padesátá léta, kdy komunistický režim nekompromisně utužoval svou moc v Československu, a tvůrci tak museli čelit různým překážkám. Soudruzi samozřejmě měli značný vliv na barrandovská studiazakázali tak v pohádce například výskyt nadpřirozených bytostí a kouzel. Zázrak tak do jisté míry představovala už jen skutečnost, že to na plátno „zvládla“ alespoň slavná zpívající květina neboli „rozvíjející se poupátko“.

Komunisté měli také problém s pozitivní postavou krále Miroslava, který byl feudálním šlechticem a kapitalistou​. Tvůrci se ho proto rozhodli prezentovat v převlečení za zahradníka – tedy „muže z pracujícího lidu“, aby vyhověli politickým omezením.

Úsměvnou historkou se stal také spor se schvalovatelkou scénáře, spisovatelkou a známou komunistkou Marií Pujmanovou. Naštvala ji scéna, kdy král Miroslav vstoupí za jasné noci do zahrady. „Soudruzi, takový naturalismus nemá v socialistickém filmu, navíc pro děti, co dělat! ‚Král se zastaví, pozoruje hvězdy a močí?‘“ Dnes již víme, že šlo o překlep ve slově „mlčí“.

Zhruba dvacet let po vydání pohádky přišel režisér Bořivoj Zeman s nápadem na druhý díl. Krasomila a Miroslav byli rozvedení a museli řešit problémy se střídavou výchovou dcery, která se zamilovala do zahradníka. Tento nápad však herci odmítli – obávali se, že by mohl narušit úspěch a reputaci původní pohádky. Pyšná princezna si tak i po dlouhých desetiletích udržuje status domácí pohádkové legendy. A nejen to.

Podle Unie filmových distributorů jde navíc o historicky nejnavštěvovanější snímek v tuzemských kinech. Od premiéry, která se konala 26. září 1952, jej v biografech vidělo více než 8,2 milionů diváků, uvedl web Týden.cz.

Filmovou pohádku Pyšná princezna můžete zhlédnout v pondělí 25. prosince od 17:10 na TV Prima.

Hvězda Zlatovlásky drsně zkritizovala Českou televizi. Nebýt starých pohádek, nemají co vysílat, tvrdí Štěpánek

Související články

Další články

Nejnovější kauzy