RECENZE: Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství nabízí stejně jako hlavní hrdina dvě tváře. Dobrou i zlou
Pokračování snímku Doctor Strange je pro Marvel dalším zásadním dílkem zapadajícím do poměrně čerstvě nastartované mozaiky jménem multivesmír. Snímek svým příběhem zajímavě rozvíjí směr nastolený po posledních Avengerech, avšak nevyhne se přitom i několika klopýtnutím. Zejména v první polovině je film slabší a zachraňuje ho zejména vynikající Scarlet Witch s tváří Elizabeth Olsen.
Už před premiérou snímku Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství jsem se bál, do jaké míry bude ovlivněn tím, co se stalo v seriálu WandaVision. V něm se totiž rozvíjí příběh Scarlet Witch, která je pro nový snímek zásadním hráčem. A já se musím přiznat, že jsem seriál bohužel doposud neviděl. Spoléhal jsem ale na to, že tvůrci s tím budou počítat, stejně jako v předchozích marvelovských filmech. Bohužel jsem se spletl.
Wanda se totiž hned na úvod filmu promění z hrdinky na záporačku a konečně tak naplní své jméno Scarlet Witch. I když jsem věděl, kam její příběh směřuje, bude pravděpodobně velká část diváků, která to netuší. Proto bude pro mnohé z nich přerod oblíbené hrdinky v nemilosrdnou záporačku, která chce pro svůj benefit vysát síly z nové mladé hrdinky Americy Chavez, značně matoucí a neoprávněně uspěchaný.
Celkově je ale Scarlet Witch silnou postavou a herečce Elizabeth Olsen role záporné postavy sedí mnohem víc než hrdinky. Sestra slavných dvojčat předvádí parádní herecký výkon a opravdu z ní jde strach i respekt. Je to právě ona, kdo první nemastnou, neslanou půli zachraňuje. V ní si režisér Sam Raimi, který vystřídal na sesli tvůrce prvního dílu Scotta Derricksona, vybral slabší chvilku, což v posledních filmech bohužel bývá jeho zvykem. Film v úvodu klopýtá, nebo se spíš pachtí, a není to moc velká zábava. Hned několikrát pak do oka praští podivný přechod, který měl být zřejmě rádoby inventivní, ale ve finále byl rušivý a nechtěně vtipný.
Raimiho rukopis je znát
První půle jako celek zkrátka příliš nefunguje, což má na svědomí, abych Raimimu příliš nekřivdil, i scénář. V té druhé, počínaje od přechodu do jiného vesmíru, se ale konečně dostaví pořádná zábava. Film nabere tempo a je v něm znát i Raimiho rukopis z dob, kdy byl ve vrcholné formě. Využívá k tomu i svou lásku a nadání pro horory, a tak nechybí, pro Marvel hodně nezvykle, lehce děsivé prvky. Režisérovy fanoušky pak obzvlášť potěší cameo, které dá vzpomenout na legendární hororovou sérii Evil Dead, která je v Česku známá jako Lesní duch či Smrtelné zlo.
Miláček Benedict Cumberbatch hodně přestřelil. Jsem idiot, omlouvá se za výrok o černošských hercích
I díky poněkud temnějšímu nádechu, kdy se ve snímku vyskytují na Marvel poněkud nepěkná úmrtí, lze říct, že film nakonec nejede podle tovární formy jako mnoho předchozích marvelovek, byť první půle tomu napovídala. Je rozhodně dobře, že studio za poslední roky vyplodilo už třetí snímek, který se snaží jít tak trochu vlastní cestou, jen je škoda, že tomu tak nebylo už od začátku, protože ve finále to může na někoho působit jako kočkopes.
Spider-Man si poradil líp
Z celkového hlediska je Doctor Strange v multivesmíru šílenství zásadní pro rozvoj komiksového univerza, které se po posledních Avengers vydalo odvážným směrem, zásadním snímkem. Zatímco nedávný Spider-Man: Bez domova s multivesmírem v podstatě jen koketoval, Doctor Strange do něj naplno vykročil.
Problém ale je, že se v něm vyskytuje mnohem víc nesmyslů než v završení trilogie o pavoučím hrdinovi. A i když divák vypne mozek, sem tam ho prostě něco praští, jako třeba změna názoru vůdce inkvizice, která hlavní postavu soudí někde za polovinou filmu. Doctor Strange je bezpochyby nadprůměrný snímek, nelze se ale ubránit pocitu, že mohl být mnohem lepší...